Prosíme - nepoužívejte při registraci adresu GMAIL.COM !!

ESHOP
Další filtrování

Rozhovor 2

Text ke čtení

HLAVNÍ KATEGORIE: KNIHOVNACO JÁ NA TO


2) ROZHOVOR PRO MF Dnes, IDnes a 5plus2:

 


1.Co pro vás osobně znamená, že jste se stal Živnostníkem roku Plzeňského kraje?
Zatím nic – musíme všechno dělat jako dříve, musíme vstávat jako dříve, pracovat jako dříve – nejsem velkým příznivcem „Certifikátů“ na všechno. Pro mne je hlavní certifikát spokojený zákazník – znamená to pro mne i víc než peníze, které od něj dostanu za zboží. Bez nich to ale nejde, tak si za naší práci nechávám platit… Osobně jsem Živnostníka roku z minulých let také neznal – ani žádný můj známý nebo příbuzný… Předpokládám, že je to všeobecné.
Na druhou stranu – je to určité ocenění – potvrzení toho, že to asi děláme správně.

2. Není to i určitý závazek?
- závazek? Ocenění by nemělo být závazkem – pro mne je to razítko a tečka. Příští rok to razítko dostane zase někdo jiný – a tak to jde dál. Závazek cítím především v naší práci – vše musí být tak, jak to zákazníkům tvrdím = snažíme se jim nelhat a vycházet vstříc jejich potřebám a požadavkům – ovšem i tady jsou určité hranice.

3. Co ocenění znamená pro Vaše podnikání, posune jej třeba někam dál? Přinese Vám to třeba více zákazníků? Už se úspěch nějak projevuje?
- ocenění se projevuje občasnou gratulací – občasným zájmem redaktorů – ale to je všechno. Objednávek máme stejně (zatím) jako jiné roky. Je třeba si uvědomit, že naše produkty a práce je přece jenom zaměřená na určitý okruh zákazníků, kteří o nás již většinou ví – a především – kteří nás potřebují.
Neprodáváme elektroniku pro každého – ale sportovní vybavení, kterým v podstatě „jdeme proti proudu“. Hlavní proud je komerce, tlaky na závodní vybavení, závodní techniky – a potlačování všeho ostatního. Možná si nás všimne někdo, kdo má „všech pět pohromadě“ – a pak by se mohly pohnout ledy. Třeba ve školním lyžování, pro které máme naprosto skvělý produkt.

4. Proč a kdy jste se pustil do podnikání?
- Ve sdělovacích prostředcích se objevila mylná informace, že jsem začal podnikat proto, že mi ochrnula noha. To byl pouze jeden z pozdějších impulsů JAK a v ČEM podnikat. Těžko někdo jen proto, že najednou sotva chodí, si zamane, že začne hned podnikat. Až po ústupu problémů jsem pochopil mnoho okolností a přišel nápad, jak zúročit moji předešlou dlouholetou práci a zkušenosti ze sportu – především při zakládání Akrobatického lyžování v ČSSR.
Tady mi pomohla i rada mého kolegy – „Jestli chceš podnikat, dělej jenom to, co umíš. Umíš chodit? Tak uč lidi chodit…“
Uměl jsem víc než ostatní – nejen lyžovat, ale i učit vlastní, novou technikou, která pomůže vstoupit do lyžování mnoha zájemcům s různým omezením / handycapem – např. slabší fyzická kondice, mládí / stáří – tělesné omezení - prodlužujeme starším lyžařům aktivní věk atd. Do aktivního podnikání jsme vstoupil v roce 2006.

5. Vyrábíte speciální lyže. O co vlastně jde? Jak je na svazích poznáme?
- Upravím otázku – lyže nevyrábíme my – necháváme si je vyrábět u firem, které tomu rozumí a mají na to potřebné vybavení. Vyrábí nám je na základě našich požadavků, někde upravujeme geometrii, někde složení lyže. Poznáte je snadno – jedná se o lyže do 140cm se značkou WEX – s mým vlastnoručním podpisem a se speciálními značkami, podle kterých každý prodejce a instruktor snadno pozná, pro koho je který model určený. Lyže nejsou samy o sobě tak moc speciální – jde o ucelený komplex, komu jakou lyži přidělit + využití zájmu zákazníků.

K tomu mi ale nestačily lyže v regálech – nenašel jsem tam ty „správné“. Tak jsem začal se zajišťováním vlastní výroby, vlastní serie, kterou znám – a dokážu ji komukoliv přiřadit.

6. Bylo těžké přijít na tu speciální – na tu ideální lyži?
- ano i ne – ideálních lyží je totiž spousta. Já jsem začal „laděním“ lyží především pro sebe. Jsem z nich nadšen, tak jako stovky jejich současných uživatelů.
Pak jsem upravil další model lyží - a zase jiný – a udělal z ní zase „správnou lyži“ - musíte je vždy jen přiřadit tomu dalšímu správnému zájemci. Aby měl stejný pocit jako já, i když jinak váží a má jinou sílu. Jedná se pak o tzv. přiměřenou lyži. Pak nezáleží ani na délce, ani na tvrdosti, ani na provedení – každý potřebuje něco jiného, možná jenom většině bude vyhovovat nějaký UNI model. My se držíme délkové kategorie, kterou v obchodech budete těžko hledat – do 140cm.
V roce 2030 to bude maximální délka lyží pro masy rekreačních lyžařů.
V roce 1985 jsem tvrdil na přednáškách, že ideální délka lyží pro další generace bude okolo 150cm. Tenkrát smích – dnes na nich jezdí každý…. Máme samozřejmě hlavní = stěžejní UNI modely a i v různých délkách (opět – pouze do 140cm) a v různých tvrdostech atd. Na světě nebude existovat speciální lyže pro každého – jenom přijdou lyže zacílené na konkrétní generace nebo skupiny zájemců o lyžařský sport. A v tom je celé umění – správně odhadnout generaci, její problémy, vývoj a požadavky – a možnosti. Tomu se pak přizpůsobit – a na to cílit vývoj našich modelů. Na tzv. PŘIMĚŘENÉ LYŽE, a na vyplnění díry na trhu.

7. V čem spočívá ten fígl?
- právě jsem ho popsal.

Navíc přicházíme s vývojem vlastní upravené geometrie lyží, nazvaný pracovně 3DR = jedná se o jakýsi „posilovač“ radiusu, kdy lyže nemusí být tak silně vykrojená, a přesto dokáže na hraně vykrajovat užší oblouky jako lyže více vykrojená.
Obrovskou výhodou je vyšší klid v přímé jízdě, se zachováním „točivosti“ lyží na hraně. Tenhle model byl první, na kterém jsem pracoval – nechal jsem si jej vyrobit přímo pro mne – tzv. „na tělo“. Je to UNI lyže na všechno – pro instruktora lyžování i pro výuku nebo zábavu, pro rychlou i pomalou jízdu.
A z tohoto modelu jsem pak vycházel. Přišel jsem na to, že dokážeme nechat vyrobit lyže v jedné UNI délce, ale s tak rozdílnými jízdními vlastnostmi, že se jeden model dlouhý třeba 120cm chová jako kratší – třeba metrovka, a další model má jízdní vlastnosti jako délka 140 – další 150 atd.
Tak vznikl nápad na principu úsporné žárovky – u jedné délky dokážeme vyrábět různé jízdní vlastnosti u každého modelu. Tak postupujeme pomalu k cíli – od 1m do 148cm, což bude naše vrcholně sportovní – ale pořád rekreační - lyže. Zatím jsme u „ladění“ délky 136cm, délky okolo 120 cm jsou již hotové – pro každého.

8. Pro koho lyže jsou – kdo jsou Vaši zákazníci? Patří mezi ně i zahraniční klientela?
- naše lyže jsou cíleně zaměřené na každého - pro kohokoliv, kdo má jakékoliv "omezení = handycap", lyže pro rodiny - skladnost lyže pro první krůčky - výuka lyže pro ulehčení - nezvládám současné vybavení lyže pro pokročilé - více zábavy a motivace lyže pro začátečníky - chci začít lyže pro lehký handicap - pro ulehčení lyže proti nudě - zase mne to baví ! lyže pro profesionály - další motivace, trenink, zábava lyže pro přestup - ze snowboardu lyžařem, lyže pro každého kdo chce začít - sjezd, zábava, horská turistika /skialp -

- naše lyže jsou cíleně zaměřené na úzkou a přeplněnou českou sjezdovku, menší rychlosti a malé české auto s malým kufrem – tam musí složit lyže celá rodina - a na stále slábnoucí generaci.
I z tohoto důvodu (také z kapacitních důvodů) neexpandujeme do zahraničí. Zatím to pro nás nemá žádný význam a přínos – sotva stíháme obsloužit český trh, pro který jsme primárně zaměřili výrobu chybějící kategorie lyží.

Zároveň je celý komplet modelů určen pro instruktory lyžování – pro ně samotné, i pro jejich klienty. Pro ulehčení ve výuce a pro dosažení těch nej… výsledků.

9. Kolik lyží opustí Vaši dílnu za sezonu? Jak si čtenáři mají představit místo, kde vznikají speciální lyže – dílnu Živnostníka roku?
- znovu – lyže si necháváme vyrábět tak, jako 90% jiných lyžařských značek.

Pracujeme pak především na vývoji (grafiky, geometrie, vyztužení, délky, testy lyží v praxi), montáží vázání, „doladění“ hran, hodně času strávíme s balením a poradenstvím + s výukou lyžování a školením instruktorů pro lyžařské školy. Kolik lyží produkujeme si necháme pro sebe – konkurence je příliš velká a příliš agresivní.

10. Máte velkou konkurenci?
- jak se to vezme – ve výuce jsme zaručeně bezkonkurenční, neznám nikoho, kdo by zvládal a pochopil naší techniku ve výuce lyžování - školíme si vlastní dealery jak pro výuku, tak pro distribuci lyží. Musí to být člověk, který dokonale rozumí nejen našim lyžím, ale i pochopí systém výuky a celý balíček – výuka / přiřazení lyží.
Proto naše lyže nenajdete nikde v obchodech. Jdou jenom z ruky do ruky…. Ve výrobě lyží máme konkurenci obrovskou – stačí se podívat do regálů sportovních prodejen a na neskutečně agresívní prodejní metody různých značek. Přesto prodáváme české lyže s neznámou českou značkou.

11. Jste na vše sám? Máte zaměstnance?
- nerad se na kohokoliv spoléhám, takže se snažím pokrýt maximum oblastí = zkoušení jednotlivých modelů lyží, návrh úprav lyží, designy a barevné kombinace, úpravy v e-shopu, focení, reklamu i výuky – vše si vymýšlím a zajišťuji sám s manželkou, která mne dosti často musí usměrňovat…. Jinak bych snad už vyráběl i letadla.
Zaměstnanců máme asi tak 250-300. Jste nyní asi v šoku, ale tolik zaměstnanců má téměř každý živnostník, i když pracuje sám – a má větší obraty. Zaměstnáváme cca 35 dodavatelů, kteří nám zajišťují výrobu, distribuci, přepravu, skladování a služby – bez našich zakázek (a zakázek ostatních i malých živnostníků) by bylo cca 250-300 zaměstnanců (35 dodavatelů po 10-ti zaměstnancích) na pracovním úřadě = neměli by co dělat.
Každý náš dodavatel tak prochází naším vlastním výběrovým řízením, zda se může stát součástí naší značky – a je schopen pracovat pro značku WEX. Stává se tak naším zaměstnancem, kterému zadáváme práci – a platíme mu výplatu.
Jeho práce musí být po všech stránkách WEX = V.V. (Václav Vopalecký / EX = exkluziv) = tedy exkluzivní. Takových firem je ale poskrovnu, většina se spokojí s průměrem.

Tak to dělají všichni – „….co od nás ještě chcete, děláme to jako ostatní ?!?...“ - A s tím máme největší problémy…

Jinak jsme v základu 3 – já, manželka, a občas nám vypomáhá dcera. K tomu máme cca 15 přímých dealerů – vyškolených instruktorů lyžování, kteří také začínají pracovat pod naší značkou a pro nás.
Naším cílem ale je, aby se každý náš „zaměstnanec“ dokázal sám uživit – my mu zprostředkujeme kontakty, materiál, informace – a on pracuje pro sebe s naší pomocí a potažmo tím i pro nás.

12. Jaké byly začátky podnikání? Co bylo nejtěžší v začátcích?
- nejtěžší bylo rozhodnutí.
Prostě si říct – jdu do toho. Pak už to byl kolotoč - jako sněhová koule, která na sebe nabalovala aktivity a činnosti a – obrovské množství úsilí a práce. Využíval jsem zkušeností a kontaktů z Akrobatického lyžování – a o to jsem to měl trochu lehčí než řadový začínající podnikatel.

13. Kdyby jste se měl znovu rozhodovat – co – pustil byste se do takového podnikání znovu?
- 100% ano. Jen bych váhal s tím, zda ještě v tomhle věku. Jsem na hranici, kdy ještě mohu něco „dokázat“. Máme celkově strašlivě málo času – naše aktivní sezona je pouze 3 měsíce v roce.
Po 8 letech podnikání jsou to pouze 2 aktivní roky.
Vím ale, že v tomhle oboru mám 100% pravdu a minimální konkurenci. Jde o to, že zkušenosti ze zakládání AL v ČSSR jsem v tomhle oboru měl pouze já. Zní to namyšleně – ale mojí tehdejší práci, činnosti a objevy neudělal a nedělal nikdo jiný – takže nikdo jiný v ČR nemohl mít stejné základy… a já bych tady dalším generacím prostě ještě rád něco přenechal – nejenom nový sport z roku 1990, u jehož zrodu jsem stál, ale i to, co by jinak zůstalo „v šuplíku“.

14. Vyvinul jste novou metodu lyžování. V čem je nová – jiná? Přibližte nám ji.
- výuka lyžování v našem pojetí je ucelený „balíček“. Aby zákazník pod naším vedením docílil 100% výsledku = samostatně sjížděl svah s minimálním úsilím včetně všech potřebných a „správných“ návyků a základů, musí mít k dispozici VŽDY přiměřené vybavení.
Především takové lyže, které se budou jemu – i mně – chovat úplně stejně. Nebude mít tedy stejné lyže, protože třeba jinak váží nebo je slabší / silnější – ale dostane takový model, který pod jeho váhou a s jeho silou bude vyžadovat stejné úsilí k zahájení a vedení oblouku, jako mně moje lyže – a nebo někomu jinému zase jiné lyže.
Máme proto vyrobenou ucelenou sérii lyží (a dále na tom pracujeme), u kterých víme, komu přesně kterou přidělit.
Pro výuku – i pro lyžování.
To je 80% výsledku výuky.

Další „fígl“ je v pojetí výuky – neučíme klasicky, tedy od zvládnutí pluhu – odučování pluhu – a následné přeučování na jiné techniky.
U nás se zákazník učí podobně jako jsme se učili psát – učíme jednotlivá „písmenka“ lyžařské abecedy, ale jenom to, co potřebujete k výkonu = k lyžování.
Na konci se vše spojí do celku – přidá se úplně nový pohyb pro inicializaci oblouku – a jezdíte.
Ve spojení s přiměřenou lyží to trvá do 2,5 hodiny aktivní výuky, na konci zvládáte snožný oblouk, chápete základy carvingu i co a na co je pluh.

Jedná se o tzv. Přímou výuku lyžování (WEX-DirectMethod) – rovnou vás naučíme lyžovat, aniž byste se musela na konci nějak přeučovat.
K tomu máte speciálně označené a přidělené lyže, které vás jednoduše – poslouchají.
- 99% lyžařských škol používá k výuce tzv. neposlušné = nepřiměřené lyže. Zákazník se pak nejenom trápí – ale musí se použít i tzv. zbytečný mezistupeň ve výuce – učíte se nejprve techniku zatáčení, kterou pak nikdy jezdit nebudete = oblouky v pluhu.
A přitom to jde také jinak.

15. Vy jste se věnoval vrcholově akrobatickému lyžování, ale úraz Vám nedovolil dál závodit – je to tak? Zmiňte nějaký úspěch v tomto sportovním odvětví. Zranil jste se při lyžování? Co se Vám stalo? Byl to důvod, že jste začal podnikat ve zmiňovaném oboru?
Nemám rád „úspěchy“ ve sportu = porazit někoho. Můj největší úspěch byl to, že jsem mohl být při tom.
Že jsem byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku nového sportu, Akrobatického lyžování. Že jsem dokázal se skupinou nadšenců vytvořit podmínky pro jeho založení a pro to, aby se v tomhle sportu mohli prosadit i ti nejlepší – např. Aleš Valenta, který by bez naší práce nemohl získat za Českou republiku zlatou olympijskou medaili.
Osobně jsem získal na několika prvních celostátních závodech umístění v první trojce v trojkombinaci, druhé místo v závodech Německého poháru, který byl součástí EP – a pak jsem především trénoval ostatní.
Mimo jiné v mém oddíle byl budoucí trenér Aleše Valenty – Pavel Landa, který také stál později u vzniku mého podnikání.

- úraz - byl to klasický „úraz“ – postupné vyhřeznutí ploténky, která přitlačila nerv v páteři a způsobila 80% ochrnutí dolní končetiny – ztrátu citu a omezení hybnosti od kolene dolů.
Příčinou bylo především přetížení z neustále opakovaných úderů při procvičování přemetů a salt, a z „rotačních dopadů“ z dvojitých svislých rotací.
Pak přišlo všeobecné zatížení při výstavbě rodinného domku – a konec.
Přes půl roku trvající rehabilitace, výpadek v zaměstnání, pád na sportovní dno.

Nebyl to přímý důvod pro podnikání – byl to ale jeden z hlavních „střípků“ v celé skládačce co a jak bych mohl začít dělat. Byl to impuls, který mne srazil mezi začátečníky – a já jsem přišel na to, jak jim lze pomáhat.
Každému, kdo je stejně „slabý“ jako já tenkrát.
Jenomže chápejte to tak – „slabý“ z mého pohledu – z pohledu „ze zhora“. Z mého pohledu byl každý normální člověk, který neuměl přemet na hůlkách nebo výskok na lyžích s rotací v jízdě „postižený“. Postižený tím, že neměl sílu, výdrž a techniku.
Spadl jsem pak mezi ně – a najednou jsem všechno viděl jinak.
Jinak, než většina dnešních „tahounů lyžování“ právě z řad závodníků.

16. Dá se říci, že se Vám koníček stal povoláním?
Na 100% ano, Jinak bych to nedělal.
Navíc – mám podivnou vlastnost – mám větší radost z radosti druhých, než ze své vlastní.
Navíc si prostě nedám pokoj a moje hlava je „nabušená“ nápady.

Připravujeme novou lyžařskou disciplinu = nové motivační závody, mám v hlavě nové možnosti tvorby e-shopů a celého systému internetového prodeje – jen na to najít čas a správného partnera…. A to je to, co mne baví.

17. Asi právě teď Vám začíná sezona? Blíží se zima, lidé se poohlížejí po lyžích. A nebo máte hodně práce i v létě? Pokud je to slabší část roku, co děláte – čemu se věnujete?
V létě máme téměř mrtvou sezonu. Část „volného“ času věnujeme obživě = zajištění stabilního příjmu, takže na poloviční úvazek – 5 hod denně - vypomáhám jedné zahraniční firmě.
To nás v létě živí, firmě vypomáhám i přes zimu. Provozujeme také letní prodej vybraného letního zboží, ale pouze okrajově - škoda mít v létě „mrtvý e-shop“.
V posledním roce jsem se pustil do vývoje sjezdové koloběžky (WEX GravityRoller) s vlastními vynálezy – s úpravami, které mi zase u seriových výrobků chyběly.
Chceme lyžovat i v létě – 20km dlouhé sjezdy šumavských svahů jsou úžasným doplňkem – je to v podstatě letní lyžování – pořád z kopce dolů, obloučky jako na lyžích. Jen na současných koloběžkách se stalo už několik těžkých a smrtelných úrazů – koloběžky všeobecně z kopce špatně brzdí – zadní kolo klouže.
Udělali jsme několik úprav, posílili jsme brzdný účinek o 30-40%, zajistili jsme možnost bezpečnějšího překonání jakékoliv nerovnosti – a snažíme se stroj dostat do výroby.
Ještě to ale asi bude chvilku trvat – v létě je ale najednou co dělat.

18. Jak odpočíváte – relaxujete?
Ujíždíme na víkendy s vlastním karavanem pryč od civilizace - do lesů a k co nejčistějším vodám.
Jsem přírodní typ, civilizace mne ničí a doslova mi vadí. Den na pláži, u průzračné vody, s rodinou – pod vodou i na hladině, to mne dokáže „vzpružit“.
Tak jako celodenní sjezd na koloběžce v lesích Šumavy.. Je tam obrovské množství energie, jen si najít čas na její „sbírání“.

19. Jako vítěz Plzeňského kraje postupujete do celorepublikového finále - to bude 9. prosince v Praze. Jak finále vidíte?
Nebudete tomu věřit, ale je mi opravdu téměř jedno, co bude v tomto směru dál.
Do soutěže nás přihlásil někdo z našich zákazníků a jenom jsem je nechtěl zklamat – proto jsem doplnil dotazník.
Nemám rád se jakkoliv cítit „nějakým vítězem“ a „někoho porazit“ – aby on – ten druhý a další - měl špatný pocit z toho, že byl „horší“. Takže s radostí přenechám ten „vítězný pocit“ někomu, komu to udělá dobře.
Já nemám rád publicitu, dotazy, rozhovory – focení nebo kamery. Nemyslím si, že pro to budu lepší.

Pro mne je mnohem větší odměna, když mi někdo ze zákazníků napíše, jak mu náš nápad, výuka a výrobky - změnili život – a nyní si plnými doušky může dopřát to, o čem snil – a dříve to nešlo – a každý mu tvrdil, že na to nemá… a on byl po naší výuce a s našimi lyžemi už letos 4x v Alpách, tráví konečně s celou rodinou víkendy i na lyžích – a nefotí mne, nechce rozhovor – a nemusím mu vysvětlovat naše KNOW-HOW.
Když v pondělí přijede na lyžařský kurz 10 dětí, které mají strach z lyžování, a hned odpoledne všichni s úsměvem samostatně lyžují – a na konci kurzu mi přijdou poděkovat, že kurz byl pro ně něco jako sen – to chci, to je cíl mojí práce.

Ne certifikát na zdi a blesky foťáků a kamer – to jediné, co bych z případného postupu do finále rád předal dál, je nové pojetí výuky lyžování – to by totiž mohlo pomoci tisícům zájemců o sportování – a především školním lyžařským kurzům, tedy naší další generaci, kterou v současné době likvidují počítače, tablety a mobilní telefony…..

Především proto se nevzdávám další účasti. (Pozn.autora - až do zaslání podmínek pro postup do finálového kola, které mi v době psaní textů pro IDnes nebyly známé / viz. závěrečný díl....")

20. Kolik je Vám let?
Rok výroby 1961 – je to lepší údaj do tisku, než kolik mi je nyní. Ani za 10 let nebude muset čtenář hledat datum vzniku tohoto článku, aby si spočítal můj věk

 

Děkuji za rozhovor.

 


Další podkategorie - Rozhovor 1. pro Plzeňský deníkRozhovor 2. pro MF Dnes, IDnes, 5plus2Můj názor na "soutěž"


X

K ukládání nastavení a fungování všech funkcí webu využíváme vybrané soubory cookies. Plnou funkci webu můžete buď odsouhlasit, zakázat, ignorovat, nebo omezit vlastním nastavením. Více o cookies

Povolit všechny cookies
NASTAVIT COOKIES
Nesouhlasím s plnou funkcí