X

K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více o cookies

Menu
Košík
0
ESHOP

Naše zkušenosti

Článek ke čtení 

SKIALPINISMUS a já...

Každá rada pro začátek dobrá - každý poznatek od "neprofesoïonála" potěší....

Aby tedy nedošlo hned na úvod k mýlce - zdaleka NEJSEM zkušený skialpinista, NEZNÁM ani hlavní zásady pro pohyb v horách (tedy na skialpech = práce s technikou), NEVÍM jaké jsou novinky ve skialpové výbavě - často ani nevím jak ji používat.

Přesto mne tohle téma láká...

Takže jsem neodolal - a část jedné sezony (od r.2015) jsem věnoval i tomuto sportovnímu odvětví a nejenom jsem občas na lyžích vyrazil pěšky, ale také jsem dal do prodeje několik kratších a zábavných modelů pro jednoduchou turisitiku. Nabízíme modely, které hodně pomohou především lehkým lyžařům, dámské kategorii a tomu, kdo už zná krátké lyže - a rád by ještě "dotunil" o další fantastickou možnost - kamkoliv s nimi vyrazit / a dorazit "pěškyů - tedy po vlastní ose.

 

Moje poznatky:

  • je to děsná dřina - po rovině to jde, ale vylézt 3km dlouhou červenou sjezdovku - klobouk dolů... kdo se potí jako - fakt problém
  • je to skvělý pocit - pokud vybavení poslouchá, tělo a počasí nestávkuje - pohyb v zasněžené přírodě s vybavením, které vám umožní sjezdy, stoupání, chůzi lesem i po sjezdovce - a to vše relativně "zadarmo" - krása
  • je to alchymie - něco si musíte přečíst, neco se naučit - a něco si před startem si i vyzkoušet. Venku pak už může být pozdě
  • najednou mne všichni zdravili - na sjezdovce je spousta "nepřátel" - snaží se Vás předjet, předběhnout, porazit - a nezdraví... Na tůře se každý přidá - popovídá, usměje - a pozdraví
  • kdo se na tůru nepřipraví - trpí - nejprve jsem trpěl neskutečným vedrem - pak jsem po cestě dolů skoro umrznul. Ve výstupu jsem byl za několik minut mokrý, spocený a znavený - v cíli (nahoře) ale nebylo do čeho se převléct.

Jsem dobrej - vyšel jsem hned napoprvé 12 km do mírného stoupání, výška cca 1600m n.m...
♦ V horské chatě občerstvení, uklidnění - skvělý pocit. Rozjezd dolů - čeká mne 12km sjezdu - agonie, krása.
♦ Po kilometru - už to bylo horší - studená záda, ledový zátylek...
♦ Po třech kilometrech - píchání v kříži.
♦ Po šesti kilometrech - vlez bych si i sám do svého batohu.
♦ Po deseti kilometrech - hodně zpomaluji, bruslím - modlím se, už abych byl dole... Svítí sluníčko, je krásně - ve stínu ale mrzne. Jedu asi jenom ve stínu. Tílko už je skleněné - nabalil jsem na sebe všechno, co jsem ve výstupu sundal.
♦ Jsem dole.
♦ U auta je tepleji - za 10 minut bych už vyrazil znovu.

Je to  DROGA...
Ano - je to i o zvyku, dobré fyzičce a o přípravě / vybavení. Sice ještě nevím, jak s sebou potáhnu do kopců celou skříň na převlečení - ale nějak to vymyslím.....

Další pokusy a testy - lyže 123 - stoupání po klasické sjezdovce. Nikdy bych nevěřil, kolik lidí nejen jezdí dolů - ale i šlape nahoru po svých - jako já. Všichni byli rychlejší.

Ale nahoře opět skvělý pocit - spoustu tuku jsem nechal ležet za sebou, volně poházenou na sněhu. Pití chutná jako na Sahaře, svačinka je slast. Posezení - pokoukání - a pomalu to začínám chápat. TEĎ teprve jsem si i tu sjezdovku UŽIL a vychutnal. A to CELOU. A dolů se těším jako nikdy - i ten sjezd tak nějak "chutná úplně jinak" a připadá mi delší. Teď si té jízdy totiž vážím. Je opravdu mnohem delší, bohatější a - je i technicky skvělá.

Tolik k pocitům - to, co jsem dříve nechápal, když jsem "je" viděl se dřít nahoru pěšky (když tady jezdí vlek), to mi až nyní pomalu lezlo do krve.
Co jsem nechápal, když "jich" pěšinami proudily davy do kopce - i když se dalo skvěle ten den lyžovat a byly prázdné sjezdovky a vleky jezdily... začínám to také cítit - jsem jako "jiný".
Do mozku se mi tlačí "pohrdání" těmi prohnilými a línými baculkami, které se valí v davu z kopce dolů - dřepnout na sedačku - a nahoře z ní s hekáním vypadnout. A znovu - a znovu - a znovu.... JÁ jsem najednou NĚCO víc. I když jsem úplně na dně .... :-)

Ale přiznávám se - rád se zase na čas stanu baculkou a vychutnám si lenost a mnohem víc najetých kilometrů...
Tolik k tomu, co z Vás udělají skialpové lyže. Připravte se i na tohle....

Více k vybavení / lyže + stoupací pásy:
Před prvním složením setu a před prvním "výšlapem" jsem několik nocí nespal. Nejsem nadšený v žádném davu - nerad opisuji a hulákám a chodím s davem, vždycky si myslím, že by VŠECHNO mohlo jít určitě lépe - a jinak.
Takže jsem si i nejprve myslel, že drahé, nákladné a složité stoupací pásy nemusí být úplně takové, jaké se prodávají - musí stačit něco menšího - levnějšího - jednoduššího. Délkou, šířkou i způsobem připnutí - a hlavně cenou.

Omyl - nestačí...

Zkoušel jsem úplně všechno - a úplně všechno narazilo na určitou hranici, kdy to pak nestačilo. Nabyl jsem neuvěřitelné množství zkušeností s kobercovou páskou, s kousky koberců, s umístěním stoupacích podložek a "vynálezů" na skluznici v různých místech - a nakonec jsem stejně skončil u klasického a osvědčeného (i když drahého a složitého) materiálu - nalepovacího stoupacího pásu.

To jediné, co jsem pozměnil, je způsob uchycení stoupacích pásů - nápad se osvědčil, je levnější, lehčí pro výrobu i obsluhu - a spolehlivější při používání. Standardní provedení mi prostě nesedlo - drahé, složité při výrobě, nespolehlivé a i těžké....

K lyžím:
Tak tohle téma bylo / je hodně, hodně zajímavé... 
Jednoznačně jsem odmítal tahat na nohách něco jako TĚŽKÝ giga-běžky. Tedy skialpy v délce nad 150cm. Ani běžky mne  nikdy nenadchly - složité na ovládání, nepoužitelné pro sjezd, tragické v hlubším sněhu - pro mne - životu nebezpečné. mají špičky hodně nahoru - a co když na ně padnu obličejem ... vázání to totiž umožňuje a na běžkách padám pořád. I dopředu.
Na dlouhých (klasických) skialpech si možná užiju cestu přes severní pól - nebo výstup na některý rakouský ledovec. Ale tady - v Čechách / nebo v údolních - třeba i Alpských - a na krásně upravených stezkách nebo sjezdovkách?
A pak dolů mimo sjezdovku? Na dlouhých "klasikách" tak možná držet rovný traverz - několik kilometrů rovně, pak to trochu rozhoupat, trochu otočit - a už jen padnout.... únavou.
Ne - musí to jít jinak - pohodlněji, veseleji - lépe.

Už několik sezon si užíváme model lyží WEX Soft 123 - Titanium 3DR i v hlubokém sněhu. Skvělý vztlak - skvělé ovládání. Geomerie 3D dělá svoje...
Už několik sezon prodáváme i široké metrovky se stoupacími pásy - ze Slovenských Tater chodí jen skvělé zprávy. Tam má každý chatu "hore v horách" a docházet k ní v zimě bývá problém. Metrovky tam kralují - v autě skladné, po upravené cestě o 200% lepší než sněžnice - a dolů sjedou. Ideál....
Jenomže já toužím po UNI-ideálu. Navíc k jednoduché turistice chci skvělé poježdění bez omezení - s maximálním záběrem hran, s lehkostí a i sportovně...

Osadili jsme tedy zpočátku délku 123cm - model WEX Soft 123 - Titanium 3DR - stoupacím vázáním - a pásy - a nestačili jsme se divit.

 Od sezony 2017/18 jsme tuto lyži nahradili modelem WEX Wood v délce 130 - WEX Soft 123 3DR dostal novou úpravu a geometrii a díky tomu není dále zaručené dobré držení pásů v zadní části lyže - proto jsme hledali 100% stejnou náhradu.
U modelu WEX Wood 130 jsme získali větší plochu pro hlubší sníh (širší lyže + délka aktivní skluznice o 4cm větší), měkčí špičky s rockerem (skvělé "plavání) - a jízdní vlastnosti na sjezdovce jsou téměř srovnatelné. Pomohlo tomu i speciálně vytipované dlouhá a tvrdé vázání které je nyní jediné v nabídce u těchto lyží.

POZOR!
Tyto modely lyží není vhodné osazovat JAKÝMKOLIV skialpovým vázáním - některé modely vázání neudrží lyži na hraně - ta pak prokluzuje do stran, ujíždí pod patou a to je přímo KATASTROFÁLNÍ především pro klasické - carvingové lyžování! Lyže tedy prodáváme pouze s vyzkoušeným celorámovým vázáním aby neztrácela skvělé jízdní vlastnosti na sjezdovce a nemuseli jste kupovat dva různé páry.

Skvělé - překvapivé - ohromující.... Lyže se dlouhým vázáním v jízdě stabilizovala, prodloužil se sice radius oblouku na hraně, ale držení na hraně je skvělé - dokáže vyvolat agonii. Kdykoliv pak stačí přepnout vázání - a přejít i několik kilometrů kamkoliv.
Pro jednoduchý přesun stačí mazání jako na běžkách - pro mírné a krátké stoupání jen jednoduché pomocné pásky - a pro dlouhé tůry klasické stoupací pásy....
Ovladatelnost v chůzi je až překvapivě jednoduchá a lehká - obraty bez problémů, jen si zvyknout, že Vám "pata pořád někam padá" - používáme i klasické lyžařské boty - stačí je nahoře úplně rozepnout a poslouží i na delší tůru - nad 10km ale nedoporučuji, neustálé posouvání paty v botě Vám kůži přece jenom podráždí.... Osvědčily se nám bambusové vnitřní jemné ponožky s bambusovým vláknem.
Stoupavost i u tak krátké lyže je překvapivě skvělá - kam to zvládaly moje nohy - tam pásy držely bez prokluzu. Kde byl svah už extrémně prudký - nebo byla vrstva sněhu větší a měkká - musí se do traverzu.
Trochu problém dělá krátká pata lyží - rozepnuté vázání pro chůzi popojede hodně dozadu a patu výrazně zkrátí. Ta pak v traverzu na měkčím sněhu začne odjíždět do strany....

 

Důležité
Pokud u kratší lyže vyvážíte montáží lyže tak, aby se špička při chůzi nezvedala - budete mít problém..
Problém v hlubším sněhu - špička se umí při chůzi a posunu dopředu "chytit" pod vrstvou sněhu a nevyndáte jí. Půjdete jako kačena...
Problém je to i tam, kde někdo před vámi vyšlapal botami hlubší stopy - špička se do nich může zakousnout...
Takže zásada - při montáži vázání se u lyží pod 140cm MUSÍ při kroku špička lehce nadzvedávat!

 

K Pásům:
Pokud necháte hrany bez pokrytí pásem - lyže ve stoupání v traverzu podkluzují dozadu. To je ovšem všeobecně známé. Pokud pásem pokryjete i hranu - pak ujíždí do strany.... to je také známé - pouze na to znovu upozorňuji.

Je tedy nutné najít kompromis mezi stoupáním a úhlem traverzu - ale na plnohodnotné výstupy v těžkých podmínkách tohle nejsou už ideální lyže - pás a lyže jsou zatížené především v zadní části - a v prudkém stoupání, prudkém traverzu a v hlubokém nebo "nepřilnavém" sněhu ta plocha prostě nestačí - na náročné podmínky set s krátkou lyží (pod 140cm) není určený. Opět - záleží ale na váze lyžaře !!!
Na sjezdovkách kolem 20-25° stoupání - skvělé. Ovladatelné, lehké, spolehlivé. Na turistiku lesem - po stezkách, rovinách a na sjezdy po českých horách - bezkonkurenční. Lehké - skladné - ovladatelné....

V čerstvém sněhu nad 30cm bych ovšem nikam daleko nevyrážel - záleží na jeho hustotě a únosnosti, krátká patka se umí hodně hluboko propadnout a pás přestane být aktivní....
Pro průměrné podmínky platí = kam vyrazíte na běžkách, tam tyhle "UNI Skialpy" hrají PRIM - krátké pásy jsou skvěle snadné a výborně ovladatelné... Také dokonale nahradí sněžnice (především délka kolem 1m) - s mnoha výhodami.

Našel jsem si svůj styl - a možnost chůze "přes patu" ohromila nejen mne, ale i kolemjdoucí "klasiky" - 90% se zastaví - a nevěřícně zírá. Nevěří. Ani to nejde - musí se to vyzkoušet....
Chce to grif - a pak je chůze s touhle délkou vážně požitek.... opravdu 100% náhrada za neohrabané sněžnice !!!

Pásy je doporučeno mazat - pak i skluz na rovině nebo krátký sjezd netahá tak silně za nohy - i když - požitek to určitě není. Spíš nouze..
Každopádně širší pásy voskujte - čím je pás širší, tím hůř klouže, a pak je to dřina. A každej vás předejde :-(

U pásů jednu novinku asi skialpinistickému světu přináším - objevil jsem možnost, jak renovovat / regenerovat i absolutně vyschlé lepidlo na pásech... Může být vyschlé až na kámen a dostaneme z něj opět původní lepící schopnosti.
Je to levnější a méně pracné, než celé lepidlo seškrabávat - a nanášet nové.

Časem vyschne každé lepidlo - častým přilepováním a odlepováním zhrudkovatí - zaschne - a lepí čím dál tím méně. Nejprve lepí jenom v teple - a pak už skoro vůbec.

Jenomže - já nevěřím nikomu, kdo tvrdí, že něco "nejde".
Nejprve jsem si vzal na pomoc strýčka Googla... NIC.
Nikdo neradí - nepopisuje - snad ani neví - jak zregenerovat zasychající lepidlo.
Všude jen jedna rada - seškrabat - koupit nové a aplikovat znovu na pásy.
Pro mne drahé - nákladné - a pracné, především, když nejsem takový uživatel, který vyráží na turistiku s pásy každý týden. Jdu 3-4x za rok...
Jenomže - lepidlo schne bez návaznosti na časté používání i v garáži. Ano - pokud chodíte každý týden, lepidlo zaschne trochu dříve. I špína se lepí. Tedy - lepí se dobře na pásy - lepidlo pak díky špíně nelepí.

Takže - několik pokusů - a vida - i hodně zaschlé lepidlo náhle lepí jako nové... I směs špíny se tak nějak "přidružila" k lepidlu - a lepí...
Pokud potřebujete regenerovat zaschlé lepidlo na stoupacích pásech - jakýchkoliv, objednejte si regeneraci  a zašlete je k nám.
Pokud bude lepidlo již extrémně špinavé a po regeneraci nebude dostatečně lepit, domluvíme se s Vámi a provedeme Vám výměnu lepidla - cena podle délky lyží cca 100,- Kč/1 délkový metr pro šířku do 115mm - v průměru cca 600,- Kč.
 

Hole - hůlky:
Originál skialp - sakra drahé vybavení. Používali jsme ale dvojdílné univerzální lyžařské hůlky - a 100% spokojenost. Talířek sice není svou velikostí určený do hodně hlubokého sněhu - ale na to tenhle set není určený. Velký talířek mi překážel při jízdě - ideál je najít takový, který není ani velký, ani malý ...
Z počátku vystačí i roztahovací sjezdařské hůlky do 130-140cm...

TIP
Při chůzi v traverzu jsou teleskopické hůlky neocenitelné - jednu (tu horní) hodně zkrátit - druhou prodloužit - a ruce ani neví, že jdete kilometr šikmo svahem...
 

Lyžařské boty:
Děsila mne představa, že si na "chození" budu muset pořizovat jiné lyžáky a pro lyžování také jiné - především ty skialpové jdou do pěkných sumiček. Když to nechci na "stálé šlapání" - tak raději nic...
Námi používané vázání ale umožňuje i upnutí klasických sjezdařských bot. Vázání jsme testovali i ve sjezdu - a tady je to ideální stav - klasická sjezdařská obuv je přece jenom pro klasické lyžování lepší = je tužší.
A potom - pro chůzi stačilo úplně rozepnout horní dvě přezky - a pohodlíčko při chůzi, alternativní a rychlé využití i pro sjezd - skvělé!
Takže podmínka pro používání klasických lyžařských bot - MUSÍ jít nahoře úplně rozepnout. Trpět budete v pevném skeletu s nazouváním zezadu, kde si "komín" nepovolíte....

Určitě skalní zastánci skialpinismu namítnou - ale ta váha!!

Ano - jsme na "zátěži" + cca 0,5kg na každé noze - ale o to máme lehčí lyže - a především - tohle NEJSOU klasické skialpy pro horské tůry!
Řešíme především všestrannost a poměr používání 50-80% sjezd / 50-20% lehká turistika + co nejmenší náklady pro "začátek"! Navíc - sám jsem zjistil, že když nezvedám nohy, rozdíl ve váze v podstatě necítím = styl sunutí lyží po sněhu bez nadzvedávání neznamená takové zatížení jako při chůzi bez lyží - lyže i boty se sunou po zemi s minimálním výškovým převýšením, pro krátké trasy a rovinky v podstatě zanedbatelné.... Horší by to už bylo v hlubokém sněhu, kde "šlapete" - ale na to tyhle kratší lyže nejsou určené.

A v čem vlastně spočívá rozdíl mezi skialpovými botami a klasickými sjezdovými "lyžáky" ?
Především je to podrážka / a pak hlavně váha - skialpy jsou více přizpůsobené i na chůzi bez lyží = špička je vepředu vždy tenčí a odspodu buď více zvedlá (podřízlá = zešikmená, zaoblená, ohnutá) - někdy i pata, a tím je na podrážce vytvořená "kolíbka" - při chůzi se podrážka nemusí prohýbat - jdete pohodlněji než s lyžáky, které mají úplně po celé délce rovnou podrážku - a nebo má bota nad prsty "vyměkčení" ve skeletu tak, aby se skelet před špičkou mohl při chůzi prohýbat i s měkčí a tenčí podrážkou (telemarková bota).
Podrážka skialpových bot má také VŽDY hrubý vzorek pro chůzi na kluzkém povrchu - při chůzi bez lyží v terénu si v klasických lyžařských botkách také můžete rozbít h.... :-)

Ovšem u podrážky může nastat zásadní problém - při použití bot s klasickým sjezdařským vázáním (a také u některých stoupacích vázání) někdy nemusíte dokonale sešlápnout brzdičku - podrážka je většinou ve středu a u paty hodně vybraná a některá vázání mají sešlápnutí brzdy umístěné daleko před patou = ve středu boty.
Skialpové boty pak brzdu dostatečně nesešlápnou, někdy nejde bota do vázání vůbec, protože se podrážka zasekne - a nepopojede po brzdě... a to nejn při obouvání, tohle hrozí i při nouzovém vypnutí vázání - takže skialpové boty vždy vyzkoušet ve vázání!

Druhý rozdíl je v konstrukci skeletu - skialpy jsou všeobecně měkčí a lehčí a mají vždy pohyblivý "komín" pro chůzi - s možností aretace/přepnutí na patě. Často je i v patě příčná drážka - žlábek navíc, pro možnost upnutí telemarkového lankového vázání.
Takže - je třeba se rozhodnout podle způsobu používání, u mne je to jasné - občas přesuny na sjezdovku - ze sjezdovky - občas sportovní výstupy a sjezdy - a většinou klasické lyžování (90%) - a občas tůra do 10km se sjížděním .... 100% vyhovují klasické lyžařské boty s horním rozepínám.

Asi to bude zatím všechno - jsem nadšený, že pro "zařazení se" do davu stoupajících a chodících polosjezdařů mi stačilo tak málo - a mohu pořád zůstat u lehkých, skvěle ovladatelných a spolehlivých kratších lyží - že se nemusím tahat s nepříjemnou délkou - že vlastně nemusím měnit skoro vůbec nic - stačí mi dvoudílné vysunovací hole (mimochodem - skvělá vychytávka v traverzu - jednu hůlku prodloužit, jednu zkrátit - a jdete pořád jako po rovině!), klasické lyžáky, batoh a stoupací pásy - a ani gigantické fronty u vleků mi najednou tam moc nevadí....

Sestřih z akcí / návod / info - (odkaz se otevírá v novém okně)

 

Takže i Vám - Hodně zábavy - Autor koncepce lyží pro UNI využití - V.Vopalecký

 

Logo WEX