Tak teď dobře čtěte...
Osobně mi nedělá problém i velká rychlost na metrovkách - ale - není to můj převládající styl lyžování.
Většinou Vám to nejde proto, že - přecházíte z poměrně dlouhých lyží (nad 160 cm) na krátké - někdy hned až MOC krátké.
Proč je tohle problém?
Říkám tomu "efekt posilovače brzd".
Vaše tělo si po dlouhodobém ovládání dlouhých lyží zautomatizovalo ("zaprogramovalo") určitý silový návyk na ovládnutí lyží pro zatočení a pro jejich uklidnění v jízdě.
Pro zmáčknutí brzdy a vyvolání určité brzdné síly u starého vozu bez posilovače brzd potřebujete určitou - poměrně velkou sílu.
Musíte přidat třeba i zapření se do sedačky, třeba i přitáhnutí se k volantu. U každého auta je to jinak. Tyto pohyby se Vám po čase ve voze, ve kterém jezdíte denně a často - zautomatizují.
Nepřemýšlíte o nich.
Uděláte je automaticky při KAŽDÉM brždění stejně - a stejnou - zautomatizovanou silou. Je to NÁVYK.
Sednete si do auta s ostrým posilovačem brzd - a první týden budete vy a Vaše posádka při brždění pořád nalepení na předním okně (vzadu lítá posádka na přední sedačky) a budete mít boule na čele od předního skla.
Vaše tělo bude hooooodně dlouho používat zautomatizovaný = naprogramovaný - pohyb určitou navyklou silou - tlak do brzdového pedálu.
Z počátku (nějakou dobu) tuhle sílu nebudete schopni ovládat = změnit !!!
Především v nouzi nebo nutnosti jednat rychle to bude nějakou dobu hrůza....
Pouze určitým CÍLENÝM myšlenkovým pochodem se pomalu "přeprogramujete" - a i při brždění už budete odpočívat. A zastavíte přesně tam, kde potřebujete.
Jen s menší silou, bez létání na přední okno... posádka se ani nehne.
Po roce přesednete do svého auta bez posilovače brzd - a na křižovatce na 100% posunete první auto, které před Vám náhle zastaví. Každou zatáčku "přepálíte" a auto - Vám jakoby nebude brzdit.
To samé je u lyží. U KAŽDÝCH LYŽÍ. Při každé změně délky nebo tvrdosti lyží.
Při přechodu z delších lyží na kratší si TOTIŽ stoupnete na lyže s posilovačem.
Vaše navyklé a naprogramované pohyby a síly, potřebné pro zvládnutí dlouhých lyží, Vám budou jakékoliv kratší lyže "rozhazovat", zneklidňovat, rozkmitávat a přetáčet - nebo budou lyže "drnět" při brždění - moc rychle a silně je budete přehraňovat - a budete se cítit nejistě.
Hodně lyžařů i "odborníků" tvrdí - kratší lyže jsou neklidnější a nestabilní.
Nejsou. Zkuste je položit před sebe na zem a dívejte se na ně - jsou neklidé?
Jsou nestabilní?
Ani se nehnou .. jako ty vedle - ty delší.
Je tedy logické, že jejich případnou nestabilitu způsobuje další (nějaká) veličina.
Ta veličina je lyžař - jeho nepřiměřené síly a impulsy = NÁVYKY.
Souvisí s tím zvyk na (nějakou) rychlost - a zautomatizovaná síla pro ovládání lyží.
To je i problém profesorů, vedoucích sportovních kateder, učitelů lyžování, závodníků, rychlostních sjezdařů, prodavačů i servisních specialistů = nechápou svoje tělo a zautomatizované návyky přenáší na jiné modely lyží a některé - většinou kratší lyže - cítí jako neklidnější a strašlivě nestabilní. Neumí ovládat své tělo a naplno tak využít kapacity ukryté v jiném modelu lyží.
Proč tedy dáváte malinkým dětem tak krátké lyže? Jsou přece tak děsně nestabilní - proč jim tedy nenacpete ty, na kterých se VY cítíte stabilně ?!?
Kratší lyže nejsou samy o sobě nestabilní.
Díváte se pořád na ty lyže na zemi?
Takže je nám jasné, že to zneklidnění nebude v lyžích. Musíme tam přidat další hodnoty (síly - veličiny), které je zneklidní.
STÁLE MĚJTE NA MYSLI - LYŽE ZNEKLIDŇUJE TAKÉ RYCHLOST.
Především rychlost nepřiměřená.
Čím pojedete rychleji, tím budou kratší lyže pocitově neklidnější.
Tohle platí ale pouze na nerovnostech a při jízdě rovně - po ploše. Na hraně se každá lyže stabilizuje a kmity mizí.
Pokud je krátká - i metrová lyže dobře udělaná, vyvážená a přiměřená Vaší váze - je i při jízdě po ploše na 100% rovném podkladě stejně "klidná/neklidná" jako delší vykrojená lyže. Rozhodí ji VŽDY až rychlost a nerovnosti.
Pokud si chcete odpočinout = ZPOMALTE. Lyže se uklidní a pomalu si na vše zvyknete a dokážete si vychutnat vše, co Vám tyhle lyže nabídnou a umožní.
Po čase to budou i hodně velké rychlosti, skvělá stabilita lyžaře, zdokonalení techniky, luxusní manevrovatelnost, bezpečnost i skladnost...
LYŽE ZNEKLIDŇUJE SÍLA KTEROU VYVÍJÍ LYŽAŘ NA LYŽI
Tady je onen "efekt posilovače brzd"
Kmitají Vám lyže při jízdě sem a tam?
Pusťe je z kopce samotné - kmitání zmizí.
Je tam tedy "něco" navíc...
Pokud pomineme špantě "naladěnou" lyži technicky = z výroby, pak stranové kmitání je způsobeno VŽDY nepřiměřenou silou, kterou působí končetiny na pociťovaný pohyb lyže.
Delší lyže kmitá stejně jako krátká - i stranově (nemluvíme o jízdě na hraně). Jenom kmity delších lyží jsou pomalejší - méně dynamické a přichází ve větších rychlostech. Jsou ale za to silnější a delší = delší špička vyvine větší sílu na delší páce. A tady už jde o sílu lyžaře - slabší lyžař tyto kmity nezvládá - a tady pomůže kratší lyže.
Tělo reaguje na jakékoliv kmity automaticky - na vychýlení lyže zareagují končetiny protisilou, která musí být přiměřená - a působí proti vychýlení lyže s cílem ji uklidnit - vrátit zpět. Proti pomalému kmitu působí automatická protisíla, méně dynamická, a poměrně velká.
Při jízdě na kratších lyží jsou stranové kmity špiček podstatně kratší - a slabší. Jenomže - při přechodu z delších lyží tělo zase reaguje (nějakou dobu) stejně jako dříve - automaticky "zabere" protisilou - ale nepřiměřenou. Lyže přeletí špičkami na druhou stranu - automatika v těle to pozná a hned do to "praští" na druhou stranu. A tak lyže létají sem a tam.
Pomůže jediné - ZPOMALIT.
A NEDÍVAT SE na špičky.
Pomalejší jízdou se pomalu přeprogramujete, zmenšíte dynamiku kmitočtu - tělo si zvykne a časem můžete na rychlosti přidat. Kmity pocitově zmizí, tělo si "zvykne". Kmity zmizí především pocitově = nebudete je vnímat jako rušivé nebo nebezpečné, pokud se na lyže nebudete dívat. Budou především krátké (automatika je nebude vracet takovou silou zpět) a v jízdě nebudou vadit. Tělo na ně nebude reagovat, dokud zase nebudou - "nepřiměřené".
Takže?
Na srovnání a přeprogramování Vašeho "posilovače brzd" musíte udělat jediné - ZPOMALIT - a vrátit se pocitově do vašich začátků na lyžích = dát tomu čas a hledat a najít optimální silové poměry. Tělo si je najde samo - trvá to min. 3 jízdy na sjezdovce dlouhé kolem 2-3 km.
Plně se "přeprogramujete" po určité delší době, která bude obsahovat PŘESTÁVKY.
Nezabírat jako šílenec - uvolnit se.
Nechvátat a užívat si celý svah, celou délku sjezdovky - a NECHAT SE v klidu PŘEDJÍŽDĚT (to je problém dnešní doby, který si spousta řidičů pak přenáší na sjezdovku a jezdí na hranici svých možností jenom proto - aby mne - božechraň - někdo nepředjel !!)
Neposkakovat v zahájení oblouku nahoru a dolů jako na dlouhých klackách, kde je jinak "nepřemůžete" - ale jenom lehce, pomalu a v klidu natáčet nohy s lyžemi do nového směru.
Pokud tedy přestupujete z delší lyže na kratší (nebo z tvrdších na měkčí) - pak všechny nové (kratší) lyže mají posilovač. Přenechte tedy zbytečné síly a pohyby našim lyžím - a ony Vám pomohou zvládnout jakoukoliv situaci s poloviční energií a námahou...
Proč Vám to ale nejde i když jezdíte hodně pomalu - a oparně? Tohle je velice důležité:
Často je to i nepřiměřený vertikální pohyb trupu při zahájení oblouku = vyskakování nahoru a dolů.
Houpání se nahoru a dolů je pouze technika odlehčení dlouhých a těžkých lyží, nebo jízda v hlubokém sněhu = tam lyže také "ztěžknou".
Houpání se nahoru a dolů jsou stovky dřepů v jednom sjezdu. Každý dřep je silový, velice namáhavý cvik. A protože vy sedíte celé dny jenom doma u počítače (nebo v práci, nebo u pokladny, nebo za volantem) - pak po několika sjezdech padnete - a je po hehe.
Na přiměřených lyžích jede trup a hlava stále po přímce - a k trupu se maximálně při přejezdu nerovností přitahují končetiny, které tak překonávají - "prošlápnou" nerovnost bez vychýlení trupu ze směru jízdy - nechcete přeci "vzlétnout" - ale jet pouze rovně dolů.
Tak neskákejte - a pouze jeďte... a zatáčejte nohama jako kdyby jste měli volant v nohách.
V autě také neskáčete nahoru a dolů - natáčíte kola - a funguje to.
Použijte ten samý princip na lyžích - pokud budou přiměřené - PAK TO FUNGUJE !
Takže?
Popsal jsem Vám několik základních problémů, kdy Vám to na 100% nepůjde.
Ty hlavní jsou
Pak si také můžete zvolit nepřiměřený set = tvrdost lyží nebo sestavu s nevhodným vázáním.
To ale není to nejhorší - tomu se dá přizpůsobit.
To mnohem horší je ve Vás = co vlastně chcete.
Příklad paní, která vrátila lyže:
- po vyzkoušení nadšení - lyže za 10000 Kč jí pomohly nejen v lyžování, ale i v "prestiži" mít něco víc..
Po 2 letech viděla v regálu krásné - nádherné - fantastické - pozlacené - nej...lyže / ve výprodeji za 199,- EUR.
Úžasně ladily k makeupu, kalhotám a botičkám... A měla je sousedka- koupila si je minulý týden - a u kafíčka nadhodila, jak je "paní hloupá" - kupovat si lyže "za takový prachy" - a eště v týhle barvě :-(
Náhle byly původní (naše) lyže ty nejhorší, které kdy měla.
Nejprve nedržely na ledu.
Po naostření hran jako žiletky se zase (prý) samy začaly přetáčet. Po zkouknutí navoskované a vyleštěné vrstvy bylo jasné, že lyže na sněhu už vůbec nebyly.
Někomu se něco začalo "přetáčelo" v hlavě.
Lyže se totiž nemohly přetáčet. Po tajnu jsem jí prodloužil patu (velkým posunem vázání dopředu - převrtáním) a přeladil jsem úhlování hran tak, aby lyže chtěly jezdit víc rovně.
Osobně jsem to na nich zkoušel - nešlo je přetočit. Lyže mi bránily v přetočení jako prase, ostrá pata je pustila trochu přes spádnici - tam se automaticky zahranily náklonem svahu - a dál to nešlo.
Na radu - tak upravte techniku - točíte to silně rameny - nebo si přelaďte vlastnosti lyží - stačí ještě posunout vázání - následovala odpověď - "...ale já nechci NIC měnit, já už mám nové lyže - a ty to nedělají.."..
Lež jako věž za účelem úspory 5000,- Kč. Takže?
Někdy to není ani v lyžích - ani v technice - je to prostě - V HLAVĚ...
Tak ať se daří - AdminW