Proč mi to nejde

Proč vám to na lyžích - i když kratších NEJDE?

Tak teď dobře čtěte...

• Nekupujte si kratší lyže, pokud se nechcete VYLEPŠOVAT
• Nekupujte si kratší lyže, pokud TOČÍTE DO OBLOUKU RAMENY - a nechcete to ZMĚNIT = je to pro Vás nejpohodlnější lyžařská technika
• Nekupujte si kratší lyže, pokud jste KAMIKAZE = sebevrah.
  Pokud jezdíte jenom rovně a  RYCHLE a technika Vám moc neříká = chcete jezdit pořád a jedině stylem padající tunové ATOMOVÉ BOMBY = není to ani o carvingu, není to ani o zatáčení, není to ani o krátkém ani delším obloučku - je to jen o pádícím nestabilním lyžaři - směrem za obličejem - a kudy mi to umožní trať / nekupujte si krátké lyže.
  Pokud se chcete zabít, jeďte jednou nebo dvakrát po dálnici D1 - ale nekupujte si kratší lyže. Na nich se jenom zmrzačíte - a budete se na nich jenom trápit.
  Nekupujte si ani lyže se stabilizátorem 3DR - ten lyže trochu zpomaluje (to vy určitě nechcete) a navíc - cítili by jste se na nich neskutečně stabilní a nesmrtelní - a to určitě nejste. A byl by problém...
• Nekupujte si kratší lyže, pokud neumíte při lyžování odpočívat = změnit nastavení v hlavě, zpomalit - a že nyní to NEBUDE hned na začátku o pekelných rychlostech.
  Alespoň v začátcích.

Osobně mi nedělá problém i velká rychlost na metrovkách - ale - není to můj převládající styl lyžování.
Většinou Vám to nejde proto, že - přecházíte z poměrně dlouhých lyží (nad 160 cm) na krátké - někdy hned až MOC krátké.

Proč je tohle problém?

Říkám tomu "efekt posilovače brzd".
Vaše tělo si po dlouhodobém ovládání dlouhých lyží zautomatizovalo ("zaprogramovalo") určitý silový návyk na ovládnutí lyží pro zatočení a pro jejich uklidnění v jízdě.
Pro zmáčknutí brzdy a vyvolání určité brzdné síly u starého vozu bez posilovače brzd potřebujete určitou - poměrně velkou sílu.
Musíte přidat třeba i zapření se do sedačky, třeba i přitáhnutí se k volantu. U každého auta je to jinak. Tyto pohyby se Vám po čase ve voze, ve kterém jezdíte denně a často - zautomatizují.
Nepřemýšlíte o nich.
Uděláte je automaticky při KAŽDÉM brždění stejně - a stejnou - zautomatizovanou silou. Je to NÁVYK.

Sednete si do auta s ostrým posilovačem brzd - a první týden budete vy a Vaše posádka při brždění pořád nalepení na předním okně (vzadu lítá posádka na přední sedačky)  a budete mít boule na čele od předního skla.

Vaše tělo bude hooooodně dlouho používat zautomatizovaný = naprogramovaný - pohyb určitou navyklou silou - tlak do brzdového pedálu.

Z počátku (nějakou dobu) tuhle sílu nebudete schopni ovládat = změnit !!!

Především v nouzi nebo nutnosti jednat rychle to bude nějakou dobu hrůza....
Pouze určitým CÍLENÝM myšlenkovým pochodem se pomalu "přeprogramujete" - a i při brždění už budete odpočívat. A zastavíte přesně tam, kde potřebujete.
Jen s menší silou, bez létání na přední okno... posádka se ani nehne.
Po roce přesednete do svého auta bez posilovače brzd - a na křižovatce na 100% posunete první auto, které před Vám náhle zastaví. Každou zatáčku "přepálíte" a auto - Vám jakoby nebude brzdit.

To samé je u lyží. U KAŽDÝCH LYŽÍ. Při každé změně délky nebo tvrdosti lyží.
Při přechodu z delších lyží na kratší si TOTIŽ stoupnete na lyže s posilovačem.
Vaše navyklé a naprogramované pohyby a síly, potřebné pro zvládnutí dlouhých lyží,  Vám budou jakékoliv kratší lyže "rozhazovat", zneklidňovat, rozkmitávat a přetáčet - nebo budou lyže "drnět" při brždění - moc rychle a silně je budete přehraňovat - a budete se cítit nejistě.

Hodně lyžařů i "odborníků" tvrdí - kratší lyže jsou neklidnější a nestabilní.

Nejsou. Zkuste je položit před sebe na zem a dívejte se na ně - jsou neklidé?
Jsou nestabilní?
Ani se nehnou .. jako ty vedle - ty delší.
Je tedy logické, že jejich případnou nestabilitu způsobuje další (nějaká) veličina.
Ta veličina je lyžař - jeho nepřiměřené síly a impulsy = NÁVYKY.

Souvisí s tím zvyk na (nějakou) rychlost - a zautomatizovaná síla pro ovládání lyží.

To je i problém profesorů, vedoucích sportovních kateder, učitelů lyžování, závodníků, rychlostních sjezdařů, prodavačů i servisních specialistů = nechápou svoje tělo a zautomatizované návyky přenáší na jiné modely lyží a některé - většinou kratší lyže - cítí jako neklidnější a strašlivě nestabilní. Neumí ovládat své tělo a naplno tak využít kapacity ukryté v jiném modelu lyží.

Proč tedy dáváte malinkým dětem tak krátké lyže? Jsou přece tak děsně nestabilní - proč jim tedy nenacpete ty, na kterých se VY cítíte stabilně ?!?
Kratší lyže nejsou samy o sobě nestabilní.

Díváte se pořád na ty lyže na zemi?
Takže je nám jasné, že to zneklidnění nebude v lyžích. Musíme tam přidat další hodnoty (síly - veličiny), které je zneklidní.

STÁLE MĚJTE NA MYSLI - LYŽE ZNEKLIDŇUJE TAKÉ RYCHLOST.
Především rychlost nepřiměřená.
Čím pojedete rychleji, tím budou kratší lyže pocitově neklidnější.
Tohle platí ale pouze na nerovnostech a při jízdě rovně - po ploše. Na hraně se každá lyže stabilizuje a kmity mizí.
Pokud je krátká - i metrová lyže dobře udělaná, vyvážená a přiměřená Vaší váze - je i při jízdě po ploše na 100% rovném podkladě stejně "klidná/neklidná" jako delší vykrojená lyže. Rozhodí ji VŽDY až rychlost a nerovnosti.

Pokud si chcete odpočinout = ZPOMALTE. Lyže se uklidní a pomalu si na vše zvyknete a dokážete si vychutnat vše, co Vám tyhle lyže nabídnou a umožní.
Po čase to budou i hodně velké rychlosti, skvělá stabilita lyžaře, zdokonalení techniky, luxusní manevrovatelnost, bezpečnost i skladnost...
LYŽE ZNEKLIDŇUJE SÍLA KTEROU VYVÍJÍ LYŽAŘ NA LYŽI

Tady je onen "efekt posilovače brzd"
Kmitají Vám lyže při jízdě sem a tam?
Pusťe je z kopce samotné - kmitání zmizí.
Je tam tedy "něco" navíc...
Pokud pomineme špantě "naladěnou" lyži technicky = z výroby, pak stranové kmitání je způsobeno VŽDY nepřiměřenou silou, kterou působí končetiny na pociťovaný pohyb lyže.
Delší lyže kmitá stejně jako krátká - i stranově (nemluvíme o jízdě na hraně). Jenom kmity delších lyží jsou pomalejší - méně dynamické a přichází ve větších rychlostech. Jsou ale za to silnější a delší = delší špička vyvine větší sílu na delší páce. A tady už jde o sílu lyžaře - slabší lyžař tyto kmity nezvládá - a tady pomůže kratší lyže.
Tělo reaguje na jakékoliv kmity automaticky - na vychýlení lyže zareagují končetiny protisilou, která musí být přiměřená - a působí proti vychýlení lyže s cílem ji uklidnit - vrátit zpět. Proti pomalému kmitu působí automatická protisíla, méně dynamická, a poměrně velká.

Při jízdě na kratších lyží jsou stranové kmity špiček podstatně kratší - a slabší. Jenomže - při přechodu z delších lyží tělo zase reaguje (nějakou dobu) stejně jako dříve - automaticky "zabere" protisilou - ale nepřiměřenou. Lyže přeletí špičkami na druhou stranu - automatika v těle to pozná a hned do to "praští" na druhou stranu. A tak lyže létají sem a tam.

Pomůže jediné - ZPOMALIT.
A NEDÍVAT SE na špičky.

Pomalejší jízdou se pomalu přeprogramujete, zmenšíte dynamiku kmitočtu - tělo si zvykne a časem můžete na rychlosti přidat. Kmity pocitově zmizí, tělo si "zvykne". Kmity zmizí především pocitově = nebudete je vnímat jako rušivé nebo nebezpečné, pokud se na lyže nebudete dívat. Budou především krátké (automatika je nebude vracet takovou silou zpět) a v jízdě nebudou vadit. Tělo na ně nebude reagovat, dokud zase nebudou - "nepřiměřené".
Takže?

Na srovnání a přeprogramování Vašeho "posilovače brzd" musíte udělat jediné - ZPOMALIT - a vrátit se pocitově do vašich začátků na lyžích = dát tomu čas a hledat a najít optimální silové poměry. Tělo si je najde samo - trvá to min. 3 jízdy na sjezdovce dlouhé kolem 2-3 km.

Plně se "přeprogramujete" po určité delší době, která bude obsahovat PŘESTÁVKY.
Nezabírat jako šílenec - uvolnit se.
Nechvátat a užívat si celý svah, celou délku sjezdovky - a NECHAT SE v klidu PŘEDJÍŽDĚT (to je problém dnešní doby, který si spousta řidičů pak přenáší na sjezdovku a jezdí na hranici svých možností jenom proto - aby mne - božechraň - někdo nepředjel !!)

Neposkakovat v zahájení oblouku nahoru a dolů jako na dlouhých klackách, kde je jinak "nepřemůžete" - ale jenom lehce, pomalu a v klidu natáčet nohy s lyžemi do nového směru.

Pokud tedy přestupujete z delší lyže na kratší (nebo z tvrdších na měkčí) - pak všechny nové (kratší) lyže mají posilovač. Přenechte tedy zbytečné síly a pohyby našim lyžím - a ony Vám pomohou zvládnout jakoukoliv situaci s poloviční energií a námahou...

Proč Vám to ale nejde i když jezdíte hodně pomalu - a oparně? Tohle je velice důležité:

• A) ZATÁČÍTE POMOCÍ RAMEN = natáčením horní části trupu do oblouku
  Vaše technika zatáčení je "malá katastrofa" vynucená buď výukou zatáčení v pluhu / nebo tzv. nepřiměřeně dlouhou lyží.
  Výuka zatáčení na lyžích přes pluh VŽDY vede k inicializaci natáčení ramen do směru jízdy.
  Kratší lyže tohle nesnese. Je to o fyzice - na natočení trupu do jednoho směru (horní = těžší část propojeného tělesa kloubem) reagují lyže automaticky otáčením se na druhou stranu (dolní, lehčí část tělesa propojeného kloubem se chce otáčet na druhou starnu).
  Točíte rameny doleva - lyže se chtějí otočit špičkami doprava / a obráceně. Aby se ramena pootočila, chcete se odrazit od lyží. A kratší mají menší plochu - a šoupnou se obráceně....
  A vy se perete sami se sebou. Na konci oblouku se vám lyže přetáčí patami ze svahu - melete se jako vzdušný mlýn, mlátíte zbytečně rukama a rameny a je to o ničem...
  
  A tak pokud Vás naučili - nebo to děláte automaticky - si pomáhat při zatáčení rameny - a pak následují teprve lyže - tam se s kratší lyží prostě budete prát. Buď to musíte technicky změnit - nebo se dál trápit na nepřiměřených lyžích. Tam vám ramena pomohou - ale také tím končíte ve vývoji lyžařské techniky a modrý svah je pro Vás konečná...
  Točíte to ukrutně pomocí ramen a nechcete to změnit? PAK SI NAŠE LYŽE NEKUPUJTE !
  Změna je jednoduchá - zpomalit - uklidnit ramena - a pomalu se soustředit jenom na nohy - natáčet jenom nohy od kolen dolů směrem, kterým chcete zatočit / případně naklopit lyže na hrany a využívat carvingový tvar lyží - a opět BEZ práce ramen.
  
  V klasickém oblouku se ramena ani nehnou...  tak sjedete každý svah - modrý, červený i černý, boule i nahrabané okraje, jde to rychle i pomalu, NEEXISTUJE aby se Vám lyže přetáčely nebo neposlouchaly. Nacvičit to můžete i doma - v pokoji.
  Lyžování na nepřiměřeně dlouhých lyžích vede VŽDY k inicializaci (zaprogramování) některých pohybů, které pak při ovládání "přiměřených lyží" překáží a vedou k jejich neklidu.

Často je to i nepřiměřený vertikální pohyb trupu při zahájení oblouku = vyskakování nahoru a dolů.

• B) Houpete se nahoru dolů jako při jízdě na koni ?
  Tenhle pohyb měl při výuce lyžování za úkol jediný výsledek - odlehčit odpor dlouhých lyží tak, aby jste je dokázali posunout po sněhu do rotace - a zahájit oblouk novým směrem. Tedy - lyže jste museli výskokem odlehčit, jinak jste s nimi nehnuli.
  Pokud máte lyže "přiměřené" Vaší váze - pak nepotřebujete žádně vyskakování a houpání se nahoru a dolů (kromě jízdy v hlubším sněhu) - ale nohy pouze pomalu natočíte tam, kam chcete zatočit.
  Jako malé děti.
  Jako když máte volant v nohou...
  Jedete - a za jízdy odpočíváte.
  Lyžujete - necvičíte gymnastiku celým tělem, která plýtvá vaší silou a energií.
  Lyžujete pomalu a v klidu celý den - ostatní na sjezdovce cvičí gymnastiku - a po hodince vyhasnou.
  V těžkém sněhu vyhasnou hned - a jdou domů.
  VY - lyžujete.

Houpání se nahoru a dolů je pouze technika odlehčení dlouhých a těžkých lyží, nebo jízda v hlubokém sněhu = tam lyže také "ztěžknou".
Houpání se nahoru a dolů jsou stovky dřepů v jednom sjezdu. Každý dřep je silový, velice namáhavý cvik. A protože vy sedíte celé dny jenom doma u počítače (nebo v práci, nebo u pokladny, nebo za volantem) - pak po několika sjezdech padnete - a je po hehe.

Na přiměřených lyžích jede trup a hlava stále po přímce - a k trupu se maximálně při přejezdu nerovností přitahují končetiny, které tak překonávají -  "prošlápnou" nerovnost bez vychýlení trupu ze směru jízdy - nechcete přeci "vzlétnout" - ale jet pouze rovně dolů.
Tak neskákejte - a pouze jeďte... a zatáčejte nohama jako kdyby jste měli volant v nohách.
V autě také neskáčete nahoru a dolů - natáčíte kola - a funguje to.
Použijte ten samý princip na lyžích - pokud budou přiměřené - PAK TO FUNGUJE !
 

Takže?

Popsal jsem Vám několik základních problémů, kdy Vám to na 100% nepůjde.

Ty hlavní jsou

1. nepřiměřené pohyby a síly (technika)
2. a zpočátku i nepřiměřená rychlost.

Pak si také můžete zvolit nepřiměřený set = tvrdost lyží nebo sestavu s nevhodným vázáním.
To ale není to nejhorší - tomu se dá přizpůsobit.

To mnohem horší je ve Vás = co vlastně chcete.

Příklad paní, která vrátila lyže:
- po vyzkoušení nadšení - lyže za 10000 Kč jí pomohly nejen v lyžování, ale i v "prestiži" mít něco víc..
Po 2 letech viděla v regálu krásné - nádherné - fantastické - pozlacené - nej...lyže / ve výprodeji za 199,- EUR.

Úžasně ladily k makeupu, kalhotám a botičkám... A měla je sousedka- koupila si je minulý týden - a u kafíčka nadhodila, jak je "paní hloupá" - kupovat si lyže "za takový prachy" - a eště v týhle barvě :-(

Náhle byly původní (naše) lyže ty nejhorší, které kdy měla.
Nejprve nedržely na ledu.
Po naostření hran jako žiletky se zase (prý) samy začaly přetáčet. Po zkouknutí navoskované a vyleštěné vrstvy bylo jasné, že lyže na sněhu už vůbec nebyly.
Někomu se něco začalo "přetáčelo" v hlavě.
Lyže se totiž nemohly přetáčet. Po tajnu jsem jí prodloužil patu (velkým posunem vázání dopředu - převrtáním) a přeladil jsem úhlování hran tak, aby lyže chtěly jezdit víc rovně.
Osobně jsem to na nich zkoušel - nešlo je přetočit. Lyže mi bránily v přetočení jako prase, ostrá pata je pustila trochu přes spádnici - tam se automaticky zahranily náklonem svahu - a dál to nešlo.

Na radu - tak upravte techniku - točíte to silně rameny - nebo si přelaďte vlastnosti lyží - stačí ještě posunout vázání - následovala odpověď - "...ale já nechci NIC měnit, já už mám nové lyže - a ty to nedělají.."..

Lež jako věž za účelem úspory 5000,- Kč. Takže?
Někdy to není ani v lyžích - ani v technice - je to prostě - V HLAVĚ...

Tak ať se daří - AdminW