Koloběžka - o čem to je

Předně - myslete si kdo co chcete, já co chci - si napíšu  :-)

Již v předešlém článku o konstrukci koloběžek jsem se trochu dotknul některých návodů na vedení odrazů na koloběžkách.

Psal jsem i o návodech pocházejících z řad závodníků - profesionálů - akademiků - absolventů tělovýchovných fakult - vědců ... tedy od lidí, kteří jsou tzv. robotického původu.

Ti jsou totiž vždy na něco nastavení - naučení - vyškolení - a nic jiného jim pak v mozku nevzniká - a ani to tam nemá místo.

Nemá tam místo klid, rekreace, odpočinek, relax a především - už tam nenexistuje pohled očima amatéra a rekreanta, který si chce i obyčejnou koloběžku (pak potažmo lyže, kolečkové brusle atd.) užít - a netouží při tom potit krev, držet v ruce brožurku a studovat za jízdy schémata odrazů, přemýšlet nad vedením stehna, bérce, kotníku a plosky nohou, řešit detaily aerodynamiky, přesouvání chodidel, zatahování jazyka a uší, smrkání za jízdy a pití z vaku na zádech ....

 Jak na

REKREAČNÍ VYUŽITÍ KOLOBĚŽKY

- koloběžka je především o procházce a o hraní -

Pokud tedy odsuneme do pozadí závodní, sportovní a tréninkovou aktivitu (budiž pochválena a je skvělé, že tady je...), a chceme koloběžku především pro rekreaci, vězte, že koloběžka je ..... o něčem úplně jiném, než jste doposud poznali. O něčem, co si před zakoupením koloběžky musíte uvědomit.

Určitě je to i o něčem jiném, než třeba kolo...

1. Koloběžku musíte pochopit - jinak se udřete k smrti....
2. Koloběžku musíte potřebovat - jinak vám bude k ničemu...
3. Koloběžka není klasický dopravní prostředek - je jiná než kolo..
4. Na koloběžku se musíte "nastavit" - jinak vás může zklamat..
5. Koloběžka je o výběru trasy - jinak to může být nuda...
6. Koloběžka je především "párová" - samotář ji často hodně brzy prodá...

Těchhle pár bodů jsem objevil v praxi - až po jejich pochopení se mi stala i koloběžka (kromě lyží) dokonalou drogou.

Jsem závislák....
Pro pochopení koloběžky Vám možná hodně napoví název našich koloběžek - GravityRoller.

Koloběžka je něco, co pohání PŘEDEVŠÍM gravitace.

A hra s gravitací je to, co se mi stalo drogou - hra se zemskou přitažlivostí, s odstředivými silami a se setrvačností. Hra s nastupováním a sestupováním, hra s brzdami a s odrazy, s odrazy vedenými lehce, rekreačně a odpočinkově. Hra s rychlostí, kterou srovnávám maximálně s partnerem - jinak pro mne "rychlost" v podstatě neexistuje (kromě "lyžařských" mnohakilometrových sjezdů) - hraju si především pozorováním přírody, pohybem ve 3D prostředí a můj pohled se jen málokdy upře na vozovku a na přední kolo. Tak, jak je to obecně normální a nutné na jízdním kole. Jinak nepřežijete...

1) a 4)

Koloběžku musíte pochopit

Na koloběžku se musíte "nastavit"

Koloběžka je totiž především o procházce. Když nejede a nebo "to jde ztuha" - sestoupím a jdu. Tak, jako jdu na klasickou procházku.

Už když vyrážíme - jdeme se projít... Tak se musíte nastavit. Až když ucítím "gravitaci" a poznám výhody a možnosti využití "setrvačnosti" - pak jsem na koloběžce jako doma.

Kdo začne hned na prvních výletech sprintovat, bude se snažit stíhat kolům a ostatním závodníkům - padne po několika kilometrech.

Pokud se s koloběžkou jenom půjdete "projít", pak vás vždy mile překvapí, že "ono to jede samo" a "vůbec se nemusím odrážet" a kolem je plno krás, které jsem na kole ani nepostřehl.

2)

Koloběžku musíte potřebovat

Až pochopíte, že s koloběžkou se dostanete na procházce mnohem dál - většinou o 100% - pak ji najednou budete na každé procházce potřebovat.

3)

Koloběžka není klasický dopravní prostředek

N koloběžce se vyhýbejte cestování spolu s cyklistou - na procházku s koloběžkou neberte jako partnera ani toho nejlepšího přítele, když ON/ONA pojede na kole. Nepochopí Vás. Nebudete stíhat.
On se bude nudit - a bude vrávorat a padat - a bude mít odřenou p..... od neustálého slézání a nalézání - bude čučet jen na silnici, aby nespadnul, protože VY pojedete/půjdete vždy pomaleji... Jediný skvělý partner na kole bude pro Vás malé dítě. Opravdu malé - tak do 5-6 let... tomu budete stíhat a budete se společně bavit - on Vás nebude zdržovat / spíš naopak :-)

Další skvělý partner pro koloběžku - bude vždy Váš pes. Asi ne Čivava nebo Bernardýn - ale něco, co rádo a pořád běhá. Za chvilku bude i pro něj koloběžka drogou... poznáte to snadno - jakmile na ní před ním sáhnete - už vyrazí, začne kňučet a poskakovat kolem Vás! A pokud to dobře "sladíte", pak jízda v tandemu je neskutečný zážitek - a zaručeně pro oba!

5)

Koloběžka je o výběru trasy

Než vyrazíte i na krátkou procházku, proberte si v hlavě, jestli půjdete jen "někam" - a stejnou cestou zpátky - nebo to vezmete "po kružnici". Je to při plánování vycházky s koloběžkou zásadní ...

Předpokládám, že se vždy budete vracet - domů, k autu - na nádraží, k hotelu..... pokud se budete vracet stejnou cestou, pak to logicky znamená, že klesání a stoupání bude vždy 50:50 . Jinak dojdete zaručeně někam výš / nebo někam níž :-)

Když ale takhle vyrazíte směrem, kam Vám to "samo" pojede 10 km - a pak budete muset těch 10 km jít zase zpátky pěšky = do stoupání - nebude to velký zážitek. Tady je lepší volit zpáteční odvoz, vlak, nebo autobus.

Pokud vyrazíte "do kruhu" - pak volte vždy směr, kam bude klesání pozvolnější a delší - a kde bude více strmých a krátkých výstupů. Tak pojedete pomocí gravitace třeba 80% trasy - a pouze 20% půjdete. když vyrazíte v obráceném směru, nebude to nic moc.... bude to spíše o procházce.

6)

Koloběžka je především "párová"

Tohle je hodně zajímavé zjištění...

Časem zjistíte, že když vyrazíte ve dvou - a je to úplně jedno s kým, o psovi už jsme mluvili :-)- má výlet úplně jiný "náboj". Vyrazit můžete třeba i s vaší babičkou - oba nebudete téměř vůbec vnímat chůzi - vždy poklábosíte, vnímáte procházku a přírodu. Pak se svezete - a gravitace je milosrdná, působí totiž úplně stejně na Vás / sportovce - i na babičku / zmdlenou delším životem. A kupodivu - i babička Vám bude stíhat....

Pojede Vám to oběma - a oběma stejně rychle. Babička se tady stává rovnoceným partnerem i svým dětem a vnukům - pokud tedy i oni koloběžku pochopili....

A když vyrazíte sami, a nebude to o sportu a o tréninku - pak časem VŽDY zjistíte, že Vám náhle babička chybí. Nezdržovala - nějak to s ní rychleji ubíhalo, a bylo mnohem méně míst, kde jsem se musel/a odrážet ..... koloběžka je především PÁROVÁ.

 *  *  *  *  *

ODRAZY

A jsme u těch odrazů -

V rekreačním pojetí jich moc není, v podstatě se jen procházíme, nastupujeme a jedeme - a sestupujeme a jdeme - takže - žádná alchymie.

Když už se odrážíme, pak odrazy jsou především hra se setrvačností a gravitací. Tak je taky chápejte - a bude vás to neskutečně bavit. I procházka dostane další rozměr...

Koloběžka má obrovskou setrvačnost (dobře nafoukaná a na rovině). O 30% větší, než kolo. Je to dáno především dynamikou odrazu, která je vždy větší, než šlápnutí do pedálu na kole. Proto odrazy na koloběžce tak unavují.

Když odrazy unavují - pak ať je jich tedy co nejméně!

Na rovině si tedy dejte 1-2 odrazy - a čekejte až se to skoro zastaví. Odraz z místa nebo z jízdy krokem - těsně před zastavením -  má 100% účinnost, odraz z jízdy je dramaticky "slabý" - a přitom vysiluje stejně, jako odraz z místa. Tělo musí vydat stejně energie (hovoříme o rovině) a účinnost (zrychlení) je v jízdě jenom 10-20% .... víc odrazem o zem nedosáhnete.

Za to z místa - z 0 na 10km/hod stačí dva odrazy - a se  100% účinností.

Chápete?

Odrazit 2-3x - a čekat až se to skoro zastaví... a znovu. Na rovině se odrážejte kmitem natažené nohy - ponechte natažené koleno a víceméně i prsty = skloňte nárt dolů, a pouze "lízněte zem. nepotřebujete žádný dřep - vydržíte i 100 km. Do kopce se pak můžete odrážet klasickou chůzí - krok více přes patu = pokud nechvátáte

Pokud ale pojedete pořád "přes patu", tedy i na rovině a do mírného stoupání - druhý den neuděláte ani krok - achylovka bude skřípat, patní kost a její úpony bude namožená....

Časem si najdete svůj rytmus - a jakmile přijde odpor a zmizí setrvačnost - a gravitace se s námi tak nějak "pere" a tlačí proti vám (kupodivu umí působit i na druhou stranu), hned dolů ze stupátka - bude procházka.

TAKŽE? Na rovince se pomalu vozím a jen "ťukám" špičkou - z kopce to peláší - a do kopečka VŽDY následuje procházka.

Tak se musíte nastavit - a tak se budete bavit. Logicky - takhle se nebudete NIKDY bavit na hlavní silnici v koloně aut, ve středu města na semaforech, na Sahaře a v bažinách....

Proto si vždy pečlivě volte a vybírejte, kam na procházku s koloběžkou - a OPRAVDU VYRÁŽEJTE JEN TAM, kam byste se šli i JEN TAK PROJÍT PĚŠKY.

Další skvělá alternativa - jsou trasy pro běžky / takže na koloběžku vyražte i tam, kam byste šli na běžky. A u nás na Šumavě - je to i o sjezdovém lyžování. Dlouhé sjezdy i na koloběžce (až 30km s 80% klesáním), trasy v lesních samotách, jízda jako na lyžích - a především o tom je ....

A ještě jedna důležitá rada - je to zvláštní fyzikální zákon, ale koloběžka Vám pojete jinak, když budete stát hodně vzadu - a jinak, když můžete stát hodně/úplně vepředu.
Nevím sám v čem to je, ale zkoušel jsem to na lehkém klesání s dojezdem - pokud stojíte vepředu, a ještě lépe - prstama se opíráte vepředu o rám koloběžky - dojete bez odrazu mnohem dál, než když budete stát úplně vzadu. Rozdíl v malinkém klesání byl i 10m !

Pro odrazy tedy stůjte úplně vepředu - a nemusíte tak "dřít", jako když stojíte vzadu nebo uprostřed...

I pro tuhle zvláštnost jsme upravili stupátko naší  koloběžky GravityRoller WEX-Rocket, o které už několik testujících jezdů prohlásilo, že je to jedna z nejrychlejších koloběžek vůbec... i v teréním provedení se v lehkosti v jízdě na asfaltu vyrovná silničním a nízkým - rychlostním koloběžkám....

Ne každé stupátko Vám dovolí tuhle "hru s gravitací", ale je dobré o tomto fenoménu vědět. 

Aby byl odraz co nejpohodlnější...

Četl jsem spoustu logických nesmyslů o tom, jak stát na koloběžce a jak se odrážet - hodně pochopíte i z tohoto článku o konstrukcí stupátka (širokké/úzké). 

I z toho je patrné - jakmile si na koloběžku stoupnete, VŽDY stůjte na vnějším okraji stupátka - půlkou chodidla v prostoru - i kdyby bylo úzké jako jehla... Když bude dostatečně široké (a čím širší, tím pro rekreační využití na 100% lepší), budete i při odrazech skvěle vyvážení a koloběžka Vám poběží jako po kolejích.

Sledujte ostatní koloběžkáře - 99% těch, kdo stojí uprostřed stupátka, vždy na koloběžce při odrazu "vlaje". Zavlní se mu řídítka a koloběžka je v okamžiku odrazu = dotyku nohy silnice - nestabilní a nevyvážená. Pokud budete při odrazu stát na vnějším okraji a hodně vepředu - řídítka se Vám ani nehnou. Pak je to oklidu a pohodičce...

Byl jsem osobně svědkem úrazu na koloběžce, když si asi 12-letá holčička třískla řídítky o obličej - plápolala přede mnou nejdříve dobrých 200m - stála přesně uprostřed stupátka, koloběžka celou dobu silně nakloněná k odrazové noze, protože ta jí logicky převažovala do strany - po x-tém odrazu šla nohou už tak daleko od stupátka, že se jí stočila řídítka směrem k odrazová noze - a následoval nepříjemný let obličejem přímo na řídítka... Jen proto, že stála nevyváženě = uprostřed stupátka, protože stupátka jsou nesmyslně úzká...

Nevyvážený postoj uprostřed stupátka

Vyvážený postoj na okrajích pohodlného a širokého stupátka

Na závěr - až se i Vás někdo zeptá - ".. prosím tě, co na tý koloběžce máš, v čem by to mělo být lepší než kolo ? " - existuje jen jedna odpověď: 

Koloběžka není lepší, koloběžka je prostě JINÁ

MUSÍTE JÍ NEJPRVE POCHOPIT

*  *  *  *  *

Tak nezapomeňte - KOLOBĚŽKA je především RELAX - a je to především prostředek pro pozorování přírody:

A pokud máte pejska - o tom je další samostatné povídání....