Omyl v lyžování č.6

Pro určení ideální délky lyží je rozhodující výška postavy

Absolutní nesmysl - PROČ ?!?

Více na toto téma najdete ZDE

Tady si to probereme zkráceně:
Ať vlezete kam vlezete, všude Vám "lyžařští odborníci" radí volit délku Vašich lyží podle toho, kolik měříte.
V obchodech, ve škole, ve výuce, na instruktorských kurzech, na katedrách, v příručkách.

Všichni melou a opakují po sobě tuhle "radu nad zlato" již téměř stovku let.
Bez přemýšlení, nez mozku - bez logiky.

Albert Einstein o těchto "davových názorech" velice trefně prohlásil:
" Všeobecně rozšířené názory pochází od většiny lidí. Lidé si pak myslí, že to jsou správné názory. To je omyl! Jsou pouze většinové, nikoliv vždy správné. "
„Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila.“

Pokud si tento problém chcete ještě se mnou LOGICKY rozebrat - čtěte dál:
Zamysleme se nad silami, kterými ovládáme naše lyže - díky čemu můžeme naše lyže VŮBEC ovládat a které síly a aktivity jsou tedy pro zatáčení lyží - tedy jejich ovládání důležité / a najděte mi jeden jediný okamžik, jednu jedinou okolnost, jeden jediný důvod, proč by měla být délka lyží vázaná na výšku postavy lyžaře.

PROSÍM PŘÍMO ÚPĚNLIVĚ - NAPIŠTE MI TO !!

Kde a proč rozhoduje VÝŠKA POSTAVY v závislosti na délce lyží?
Proberme si to - LYŽE - a jejich ovládání - jsou ovlivněné těmito silami:

1. působením vnitřních sil lyžaře + jeho hmotností (pokud pustíte lyži volně ze svahu, sama nezatočí... lyže řídí lyžař svojí silou, potažmo i hmotností)
2. technickými parametry lyží (radius - zakřivení hran lyží)
3. gravitací a dopředným pohybem (lyže, která nejede, se nedá ovládat)
4. třením (pokud bychom odstranili 100% tření, nikdy bychom nezatočili)
5. pomocí setrvačných sil (vedlejší síla působící na lyžaře)

Pokud najdete další energii nebo parametr, napište mi.

Nějak mi tady totiž chybí ta změna výšky postavy lyžaře.
Tedy jsem vyšší = ovládám lyže jinak a proto musím mít bezpodmínečně také delší lyže? Logicky by mi z toho vyplývalo, že moje vyšší postava mi umožní lépe ovládat delší lyže - moje vyšší postava mi pomáhá nějak lépe zvládnout těžké lyže - moje vyšší postata NĚJAK působí na ovládání lyží jinak, než postava menší.

SAKRA - ale JÁ = pitomec - NEVÍM JAK !!

Jak - jinak? Proč potřebuji delší lyže než má kolega - menší lyžař? Proč ?!?
Já tuhle poučku chci také tvrdit, také chci být neskutečně přesvědčivě dokonalý profesionál jdoucí s davem a s velkou trumpetou - ale nenacházím logickou a přijatelnou poučku, kterou bych pak svým zákazníkům tvdil - a logicky jim zdůvodnil, jak vyšší postava lépe zvládá o ovládá delší a těžší lyže, i když ten "vysoký dlouhán" váží 60 kg a ten malinký tlouštík váží 140 kg. Jak sakra tomu dlouhánovi (a kde) přibyde více síly na zvládnutí delších a těžších lyží?

Zamyslím se tedy nad jednotlivými body a silami potřebnými k ovládání lyží a snad to tam najdu:

1. využití vnitřní síly lyžaře (rozhoduje síla - fyzička lyžaře + jeho hmotnost) =
   a) naklopení lyží na hrany silou lyžaře - celým trupem, koleny, boky = lyže zatáčí na zakřivených hranách a prohne se pomocí svislého zatížení.
   Tohle se s různou výškou lyžaře na různě dlouhých lyžích nemění - především, pokud oba váží stejně.
   b) natočením lyží v jízdě do směru zatáčení =  natáčení pomocí kolen a kotníků doleva, doprava = odlehčení / zatížení lyže - přenesením váhy vlevo / vpravo a stáčení do směru jízdy vnitřní silou lyžaře (mírný zkrut končetin a trupu - drifting)
   Tohle se přece s různou výškou lyžaře na různě dlouhých lyžích také nemění. Mění se to jediným směrem - čím delší lyže, tím větší hrůza a odpor lyží v zahájení oblouku. A je jedno, jak je lyžař vysoký.
2. využití konstrukce lyží - naklopením lyží na hrany lyže vyjíždí oblouk = radius nebo jiná technická úprava zahájí zatáčení
   Tady se při různé výšce lyžaře také nemění nic, co by mělo vliv na délku lyží
3. využití gravitace (rozhoduje váha - hmotnost lyžaře) - pro možnost ovládání lyží se musíme bezpodmínečně rozjet, čímž snižujeme tření pod skluznicemi - na místě je tření téměř 100% - bez jízdy - skluzu - tedy na místě bez jízdy lyžemi okolo svislé osy nepohneme. Čím delší lyže a lehčí lyžař - tím hůře se budete rozjíždět.
   S výškou lyžaře to zase nemá vůbec nic společného
4. využití tření (rozhoduje váha - hmotnost lyžaře) - při naklopení lyží na hrany snižujeme tření skluznic a zvyšujeme zaříznutí (tření bočním směrem) hran do vrstvy měkkého sněhu. Tlakem hrnutého materiálu na hranu lyží se při dopředném pohybu lyže stáčí do patřičného směru. Na čistém ledě lyže smykem moc dobře nezatáčí = tření je moc malé, není odpor materiálu pod hranami, lyže pojede réměř pořád rovně. Maximální tření docílíme postavením lyží na hranu v přímé jízdě = zmizí boční smýkání, lyže jede pouze ve směru nejmenšího odporu = rovně / do oblouku po zakřivené hraně.
   Opět jsem nenašel souvislost s výškou postavy ve vztahu k délce lyží
5. využití setrvačnosti (rozhoduje váha - hmotnost lyžaře + rychlost) - setrvačnost má sice minimální vliv na ovládání lyží, ale trochu přece jenom. Abychom tedy nic nevynechali.
   Využití setrvačnosti - počítáme s ní při delším brždění, dlouhé oblouky, dojezdy, řízení lyží, přítlak do hran dynamickým zatížením.
   Nevidím ani náznakem rozdíl u vyššího nebo menšího lyžaře.

Pořád tedy hledám využití pro výšku / změnu výšky postavy lyžaře.

TAK KDE JE SAKRA TA důležitá ZMĚNA VÝŠKY POSTAVY, která mne donutí si kvůli (něčemu) = z nějakého důvodu vzít delší / nebo kratší lyže ?!?

Mylné a neustále opakované - a s prominutím - v dnešní době na upravovaných sjezdovkách již PITOMÉ - doporučení, volit délku lyží v závislosti na výšce postavy, však stále doprovází naše lyžování.
V prodejnách, v půjčovnách, ve výuce - v knihách, ve článcích, v diskuzích .....

Bohužel - jedná se o fatální chybu, protože jízdu na lyžích ovládá lyžař především vztahem své hmotnosti k síle a intenzitě prováděných pohybů - a k síle gravitace, ve vztahu ke tření a v závislosti na zatížení a rychlosti lyží - ale nikdy v závislosti na výšce postavy lyžaře.
Dalo by se sice uvažovat o vztahu čím vyšší, tím i těžší je lyžař, ale v praxi tento vztah většinou nefunguje.
A tak neustále a ze zásady mylně doporučují lyžařští "odborníci" vyššímu lyžaři i delší lyže, i když váží daleko méně než jeho podstatně menší a těžší kolega. Dlouhou lyži lehký (i když vysoký lyžař) neutlačí do oblouku, lyže nechce volně smýkat, protože je síla gravitace díky malé váze lyžaře příliš malá a odpor hran dlouhých lyží moc velký.
Ten dlouhán dokonce chce jezdit jenom pomalu - a čím jedete pomaleji, tím je větší tření mezi plochou lyže a sněhem - a příliš dlouhé lyže nelze s malou váhou vůbec ovládat. A nepomůže Vám ani Vaše výška 3m, protože "odborník" vám okamžitě nasadí lyže dlouhé 2,8 m!
Jeho malý - ale těžký kolega se diví, jak si on se svou kratší lyží bez problémů pohrává ve všech druzích oblouku a ve všech rychlostecj.
A přitom - oba mají lyže k bradě !
A přitom - oba váží stejně !

Oba mají stejný model i délku lyží volenou (prý logicky - pro mne nelogicky) k výšce postavy, ale díky rozdílnému zatížení disponují jejich lyže náhle rozdílnými jízdními vlastnostmi - jiným odporem ve smyku, setrvačností, jsou jinak "přilepené" ke sněhu !

Neplatí tedy vztah, že se oběma chovají lyže stejně – rozdílné zatížení používaných lyží (rozložení tlaku na 1 délkový centimetr) to v praxi vylučuje!
Můj logický závěr - lyže tedy zásadně volíme:

1. podle preferovaného lyžařského stylu (výuka, rekreace, zábava, rychlost, technické lyžování – např. výhradně lyže pro carv nebo terén, freestyle, freeride - pak platí jiná délková pravidla = zkušenost)
2. podle váhy lyžaře (těžší lyžař = delší, nebo někdy raději širší nebo tužší konstrukce, lehký lyžař - VŽDY kratší lyže) - parametr volby lyže pouze podle váhy lyžaře je základní při volbě lyží pro děti, rekreanty a pro začátečníky, protože u nich (především u začátečníků) nemůžeme ještě mluvit o ŽÁDNÉM preferovaném lyžařském STYLU
3. podle převažujících - dosahovaných rychlostí (čím rychleji chcete jezdit, tím delší volte lyže / nebo ty kratší alespoň osaďte stabilizátorem

Více na toto téma najdete ZDE

Tady na tom místě musím opět uvést citát Alberta Einsteina o "davové logice" - hodí se sem jak pr... na hr...:
„Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila.“

Zajímá Vás další  "všeobecný omyl" ?

Můžete číst dál .... Jak je to s opěvovanou "carvingovou podložkou?"