Omyl v lyžování č.5

"Dobré lyže by měly mít rovnoměrný průhyb" (zkoušeno rukou - v obchodě)

"Nejlepší průbyb lyže poskytuje kolíbka pod vázáním"  .. omyl jako řemen.

Kolíbka bude určitě poskytovat VĚTŠÍ průhyb - ale bude to vždy to NEJLEPŠÍ ?!?

Na úvod doporučuji si  přečíst - a bude skoro jasno.
Tuhle diskuzi jsem vedl už i u výrobců (nejmenovaných) lyží. Na lyže je podle nich nutné dávat podložky / je nutné zabezpečit pravidelný průhyb / lyže se musí řádně prohnout v jejím středu - pod botou / atd. atd. atd. Podložky / podložky / podložky. Jinak to "není ono".

Zásadní průlom i u mne nastal, když jsem se začal zabývat vývojem vlastních = ideálních lyží.

Zkoušel jsem jejich chování po různých úpravách a při různém zatížení - a náhle mi začalo docházet:

• - pokud by měla mít lyže opravdu pravidelný průhyb, zajištěný kolíbkou nebo jiným strašlivým monstrem, které ji zatíží bodově v jejím středu, získám okamžitě lyži katastrofálně nestabilní v přímém směru.
  Proč?
  Lyže ke své stabilitě nutně potřebuje určitou plochu, po které jede. Pokud tuto plochu zmenšíme (zkrátíme) - například bodovým zatížením v jejím středu (představte si, jak se taková lyže prohýbá přesně ve středu na měkčím sněhu - jako sudové prkénko) - pak lyže jede pouze po několika centimetrech v jejím středu. Je možná dokonale prohnutá, ale právě proto je i velice nestabilní - jízda pouze po středu s odlehčenými špičkami a patami je totální katastrofa.
  Máte pocit, že se tedy jedná o příliš měkkou lyži? Ne - mluvíme o kolíbce, která z tvrdé lyže právě udělá měkkou. A to pouhým posunem bodu zatížení čistě na střed.
  Taková lyže určitě půjde dobře do hrany - tedy lépe zahájíte carvingový oblouk, střed se bude chovat jako brusle - ale pak bude celý průběh oblouku opět neskutečně nestabilní. Kompenzace je jedině v použití tvrdší nebo delší lyže, která se tolik v přetíženém středu neprohne - ale - proč nepoužít rovnou tvrdost lyže odpovídající váze lyžaře a nervat na ní ty úděsně těžké a drahé kolíbky ?!?

Není snad přiměřená lyže k váze a stylu lyžaře (tvrdost a šířka) právě ta správná cesta k ideálnímu chování lyží v jízdě?
Bez používání nesmyslných a drahých kolíbek a kovadlin pod vázáním ? A to především - v kategorii rekreačního lyžování?

Kolíbka použitá pod vázáním tedy lyži jednoznačně znestabilní - a vyměkčí.
Lyže je příliš silně zatížená pouze v jejím středu, její použití má smysl snad jedině u příliš tvrdých lyží.

A "správný" průhyb lyží?
Ve vývoji jsem pracoval s modely lyží s tzv. proměnlivou tvrdostí lyže - lyže je tedy při zatížení v oblouku prohnutá nerovnoměrně.
Znamená to např., že ve středu - pod vázáním - je průbyb menší, spočítaný na ideální radius lyže. Před vázáním - tedy směrem ke špičce - se pak tuhost lyže mění podle toho, jak by se měla ve výsledku lyže chovat. Kde hlavně bude jezdit a jaký radius oblouku by měla zajet (lze použít i odlišný radius, který kompenzuje určité nevhodné chování lyží v průběhu oblouku).
To samé se řeší u paty - tedy od vázání dozadu.

Podle předpokládaného zatížení lyží v průběhu oblouku je nutné upravit i tvrdost v různých částech lyží tak, aby průhyb odpovídal různému zatížení v různých fázích oblouku - dokonce je mnohdy výhodou zabudovat do lyží tzv.  Bod zlomu = schod v ohybu.

A tady je ten problém.

Jak chcete v obchodě pouhým průhybem ruky imitovat fáze zatížení lyží v jízdě po sněhu = v oblouku? Nesmysl.
V obchodě zatěžujete lyži pouze bodově v jejím středu, lyže je opřená dole jedním bodem o patku a nahoře pouze o dlaň - zbytek lyže je tady ve vzduchu.
V jízdě je ale lyže zatížena v každém bodě skluznice RŮZNĚ - tedy po celé délce! Nikdy nevisí ve vzduchu jako v obchodě, ale je neustále celou plochu na sněhu a působí na ní v různých místech různé síly a tlaky - a podle toho se také RŮZNĚ prohýbá.

Určitě byste byli u našich lyží překvapeni, že se třeba prohýbají více ve dvou bodech, a v určité části jsou rovnější - průhyb tak není pravidelný, ale jakoby tvořil několik (většinou dva) stupňů / schodů.
Lyže tak pracuje přesně v závislosti na jejím určení a přesně podle toho, s jakým se počítá zatížením. A to je třeba velký rozdíl mezi lyžemi WEX a podobnými modely.

Rozdílným (nepravidelným) průhybem lyže lze docílit

• - lepšího držení na hraně na ledu
• - ostřejšího zaříznutí lyží v průběhu i v zahájení / ukončení oblouku
• - citlivého řízení poloměru oblouku v jízdě
• - přesně předpokládaného chování lyží v závislosti na zatížení a určení modelu

A tak dnes vyrábíme lyže v jedné délce, se stejnou geometrií, ale s různými jízdními vlastnostmi - s takovými rozdíly, jaké docilují jiní výrobci lyží změnou délky jinak stejně konstrukčně vyrobených lyží.
Tak dokážeme vyrábět lyže, které při stejné geometrii a stejné délce (např. všechny jsou dlouhé 123cm) mají pak různé jízdní vlastnosti - jeden model se chová jako délka 150 v klasickém provedení se stabilním průhybem a druhý stejný model - stejně dlouhý a se stejnou geometrií se chová jako délka 160 - atd.

Např. WEX SOFT 123 / WEX Hard 123 - a další budou následovat (podle možností a kapacity výroby - zatím je stav ndoslova zoufalý).
Připravuji lyže v různých délkách, ve stejné koncepci - ale úplně jiné než je standard.

Možná, že se tato úprava blíží novým trendům v konstrukci lyží - přišel ROCKER.... tady už si zastánci "pravidelného průhybu" rvou vlasy.

A tak je jasné - ne vždy platí stará pravda donekonečna.

To bychom i pořád museli bydlet v jeskyních - tam bylo tenkrát taky fajn :-)

Zajímá Vás další  "všeobecný omyl" ?
Můžete číst dál .... pro stanovení délky lyží je nejdůležitější výška postavy ?